„Socialistický režim neobstál v konkurenci s tím kapitalistickým. Lidi už to nebavilo. Dneska si sice také každý stěžuje, jak se má špatně, ale uvědomte si, jak se tehdy žilo a co tehdy bylo pro lidi důležité a zajímavé,“ řekla na úvod asi dvěma stům posluchačů v nabitém sále zámku.

Nikdo nevěřil, že režim padne

„Já osobně jsem se nikdy nedomnívala, že minulý režim tady skončí. A myslím, že to nepředpokládal ani nikdo jiný. Sice se říkalo, že se režim hroutí a komunistická strana půjde do háje, ale ve skutečnosti tomu nikdo nevěřil. Dokonce tomu nevěřili ani lidé z našeho exilu na Západě. Proč? Hlavní důvod byl, že všichni jsme si dovedli představit, že svět a politické uspořádání se může změnit jen tehdy, když je válka, po které se vítězové a poražení dohodnou, jak bude rozdělena Evropa,“ uvedla a v této souvislosti připomněla rozdělení sfér vlivu po druhé světové válce v rámci demarkační linie.

V listopadu 1989 byla však podle ní válka absolutně nemyslitelná navzdory atomovým možnostem Sovětského svazu či Spojených států. „Nevím, jestli se tehdy někdo domníval, že atomový útok má význam. Málokdo by ho asi chtěl, uvědomíme-li si dopady,“ konstatovala.