Tempo, kterým mizí ze hry peníze, někoho děsí, jiné dovádí k nadšení

31. 10. 2014 19:26

Jestlipak víte, že platební karta oslavila v těchto dnech už sto let? Tehdy nejprve karta nahradila šeky, pokračovalo to dál přes papírové kartičky až po ty, jak je známe dnes - plastikové. Není tajemstvím, že ale i těm už zvoní umíráček, jelikož na vzestupu jsou karty virtuální. Nabízí se tak i otázka, jak daleko má lidstvo od toho, že by peníze v podobě, v které po staletí fungovaly, zmizely zcela.

Tempo, kterým mizí ze hry peníze, někoho děsí, jiné dovádí k nadšení
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bankomat

Náznaky toho, že se mílovými kroky k takovéto realitě přibližujeme, jsou všude. Například Švédsko, které v roce 1661 zavedlo do oběhu první bankovky na světě, má nyní šanci stát se první zemí nejen v Evropě, ale i ve světě, kde se zcela plateb v hotovosti vzdají. Již dnes se tam totiž provádí hotově jen 3 procenta celkových transakcí. V celé Evropské unii je to o něco více - zatím se číslo hotovostních transakcí stále pohybuje na 9 procentech. Ovšem karty, jak se zdá, a nejen ony hrají roli v jasné přesilovce. Čísla totiž hovoří jasně.  

Století páry vystřídalo století platebních karet. A vše zrychluje

Jestliže se o 19. století mluví jako o století páry, pak se 20. století může právem nazývat stoletím platebních karet. A jakkoli se to mnohým nezdá, těm malým kartičkám, které nás osvobodily od nošení bankovek a mincí, je letos opravdu neuvěřitelných sto let. Jen pro představu: Na Titaniku byste s platební kartou ještě nepochodili. Ovšem kdyby se v roce 1912 nepotopil a vydržel ještě alespoň dva roky, mohli naši pradědečkové a prababičky – čistě teoreticky – z jeho paluby poslat telegram a zaplatit za něj bezhotovostně.

„První platební karty – zvané též Charge-it, což by se dalo přeložit jako Připište to na účet – začala v roce 1914 vydávat americká telefonní a telegrafní společnost Western Union. Byly určeny vybraným zákazníkům, kteří jejich prostřednictvím platili za telefonní a telegrafní služby na všech pobočkách Western Union, a to včetně zaoceánských parníků,“ přiblížil pro ParlamentníListy.cz dávnou historii regionální manažer Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko Marcel Gajdoš.

První karty byly jen věrnostní, nedaly se používat v širším měřítku

Systém karet, kterým se brzy začal přidávat přívlastek věrnostní, se postupně rozšiřoval i do dalších odvětví. A tak bylo už o desetiletí později možné bezhotovostně platit v síti čerpacích stanic za benzín nebo náhradní díly. Karty byly na vyžádání vydávány už i veřejnosti a ukázalo se, že významně zvyšují loajalitu zákazníků. Karty na benzín tak v tom období zažily obrovský boom. Těsně před vstupem USA do druhé světové války jich bylo v oběhu již milion.

Všechny tyto věrnostní karty však měly poměrně podstatnou vadu na kráse: Umožňovaly provádět obchody pouze v síti vydavatele. Průlom tak přinesla teprve společnost Air Travel Card, když vydala první celostátní kartu, kterou akceptovalo šest leteckých společností. Po druhé světové válce se tyto karty staly prvními mezinárodními úvěrovými kartami, které přijímalo všech 83 členů Mezinárodní asociace leteckých dopravců.

Papírová průkopnice univerzálně využité karty

V roce 1950 přišel další mezník. Společnost Diners Club International vydala jako první pro své členy univerzálně použitelnou kartu. Byla papírová a klub se v ní zavazoval k úhradě závazků svých členů, kterým každý měsíc zasílal soupis uskutečněných transakcí. Odtud zbýval už jen krůček k první bankovní kartě.

„První bankovní kartu na světě pak vydala v roce 1951 The Franklin National Bank z New Yorku,“ uvádí Pavel Juřík, autor encyklopedie o platebních kartách. „V rychlém sledu ji pak následovala asi stovka dalších amerických bank, které však následně od vydávání znovu upustily, když namísto očekávaných zisků skončily ve ztrátě. Výjimkou byla Bank of America, které se ve vydávání karet jako jedné z mála dařilo a nakonec přišla se zcela novým konceptem. Karty vydávala na základě licence, jejíž využití nabídla i ostatním bankám – americkým i zahraničním,“ doplnil Juřík.

A přišla i doba karet debetních…

Pokud půjdeme historií dál, v roce 1966 vstoupil na trh první neamerický vydavatel karet. Tím se stala britská Barclay´s Bank. Ve stejném období byly také položeny základy karetních systémů, jaké využíváme v současnosti. Vznikly kartové asociace jako například VISA, které dnes na základě licencí vydávají karty pro většinu bankovních i nebankovních subjektů.

„V 70. a 80. letech platební karty zažívaly boom. Docházelo k masovému nárůstu jejich počtu a zatímco v zámoří nadále vládly karty typu charge a kreditní, Evropu si získala nově uvedená novinka – debetní karta. To je karta, kterou nyní všichni dostáváme k našemu bankovnímu účtu. Začaly se také objevovat první karty s magnetickým proužkem, což byl prvotní předpoklad budoucího rozvoje elektronických platebních terminálů,“ shrnul dobu před několika desítkami let expert na platební karty Roman Kotlán.

Čipové karty budou postupně mizet. Nastala doba bezkontaktní

Jak se dalo očekávat, devadesátá léta a přelom století pokračovaly v nastoleném kurzu, tak se jen dál rozvíjela hlavně technická stránka karet. Objevily se čipové karty a rozvoj internetu dal vzniknout novému fenoménu – placení online. V té souvislosti proto vznikla i takzvaná elektronická peněženka. Tedy projekt virtuální platební karty umožňující platit po internetu.

Tím však rozmach platebních karet a jejich vývoj nekončí. Naopak, dá se předpokládat, že se bude zrychlovat, a to pravděpodobně na úkor všech hotovostních transakcí. Novinkou posledních let jsou v této oblasti bezkontaktní karty. Ty zažívají aktuálně největší rozmach, jak potvrzují i bankéři, mimo jiné například Marcel Gajdoš z Visa Europe.

„Vše se jejich používáním zjednodušuje a zrychluje. Bezkontaktní karty bez nadsázky představují revoluci, která se navíc odehrává přímo před našima očima. Zatímco loni v létě společnost Visa v České republice evidovala jen něco málo přes milion držitelů bezkontaktních platebních karet, letos v červnu už to bylo 2,3 milionu a toto číslo neustále roste,“ prozradil Gajdoš.

Tempo málem ďábelské…

O tom, že doba nabírá téměř ďábelské tempo, vypovídá to, že v České republice bezkontaktní karty zažily svoji premiéru teprve v říjnu 2011 (tehdy je začala vydávat Česká spořitelna). Od té doby byl nastolen nový trend, proto o tom hovoří i bankéři.

„Z mého pohledu jde o klíčový mezník v historii platebních karet. Vzhledem k rychlosti, jakou bezkontaktní karty nahrazují ty dosavadní, mám za to, že za pár let budeme na klasické platební karty nahlížet s podobně pobaveným výrazem, s jakým se dnes díváme třeba na počítačové diskety,“ uvedl ve svém vyjádření například ředitel kartového centra České spořitelny Miloslav Křečan.

A je tu ještě jedna éra - éra mobilních plateb. A pak?

Jak je uvedeno výše, během sta let tedy prošla platební karta neuvěřitelným vývojem. Její používání je čím dál jednodušší a bezpečnější - a virtuální. Vznikají totiž digitální peněženky, díky nimž už nebude potřeba mít při placení fyzickou kartu v ruce. Bude stačit pouze mobilní telefon, ve kterém bude taková karta nahraná.

„Člověk přijde k pokladně a přiloží k terminálu svůj mobil. Platba proběhne během dvou sekund. Zneužití karty je vyloučené. Odhadujeme, že v roce 2020 se namísto klasických bankovek a tradičních platebních karet bude až 60 procent všech plateb realizovat mobilem. Zároveň předpokládáme, že jedna třetina Visa plateb půjde skrze digitální peněženku,“ upřesnil dále Gajdoš.

Jak si s kartami stojí Češi?

Na rozdíl od světa západního, do Česka se platební karty dostaly později, a to téměř s padesátiletým zpožděním od prvních „platebněkartových vlaštovek“.

Platební karta tak bude u nás slavit zatím pouhou padesátku. I tak se vám to zdá hodně? Teoreticky již od roku 1965 bylo přitom možné opravdu i u nás kartou platit... Zpočátku však šlo spíše o něco, co neexistovalo v reálu nebo se neuplatňovalo. Pravdou totiž je, že skutečně první platba kartou v Československu proběhla až v roce 1968.  Záznamy uvádějí, že se tehdy jednalo o kartu Diners Club, s kterou někdo zaplatil v pražské pobočce Čedoku. Ani v dalších letech se v socialistické ČSSR karta příliš popularitě netěšila. Po celých dalších dvacet let totiž byly platební karty u nás využívány stále jen především cizinci (platili tak za služby například v hotelech).

Zlom v Československu přišel až po roce 1989

Zásadní zlom přinesl až revoluční rok 1989. To byla u nás totiž vydána první klasická platební karta použitelná v bankomatech. O dva roky později, tedy v roce 1991, spatřila světlo světa první VISA karta vydaná Živnostenskou bankou. „První kreditní a takzvané charge karty se na českém trhu začaly objevovat ale až ke konci 90. let. Skutečný boom placení kartou tedy spadá až do první dekády 21. století,” upřesnil Pavel Juřík.

V Česku je vydáno nyní 10 a půl milionu karet, v Evropě jen od VISA půl miliardy

V současnosti je v ČR vydáno přes 10 a půl milionu karet. Zda takto rychle a ochotně vezmou za své Češi též například zmiňované mobilní placení, ukáže čas.

V celé Evropě je nyní vydáno jen od společnosti Visa 500 milionů karet. Každé euro z 6,50 eur je tak utraceno právě touto kartou. Téměř 80 procent objemu společnosti Visa Europe tvoří debetní karty. Do září roku 2013 byly tímto typem karty utraceny 2 biliony eur, přičemž útraty v místech prodeje se zvedly o 8,5 procent na 1,4 bilionu eur. Roční útraty prostřednictvím online nakupování se poprvé vyšplhaly na 240 miliard eur, což je meziroční nárůst od 20 procent.

Švédské banky se snaží o bezhotovostní platby celoplošně

Jelikož jsme však na počátku textu zmínili Švédsko, ještě se k němu na okamžik vraťme. V současnosti se tam banky snaží, aby se platit kartou dalo úplně všude. Nedávno tam velký ohlas tam vzbudil církví zveřejněný příběh, který odhalil, že na jednom místě na žádost farníků zavedli už možnost příspěvku církvi pouze kartou, nikoli v hotovosti.

Velkým fanouškem světa „bez peněz“ (ale jen s jinými formami plateb) je ve Švédsku například Björn Ulvaeus. Ano, je to bývalá pěvecká hvězda skupiny ABBA. „Nevidím žádný důvod, proč bychom se neměli vzdát hotovosti,“ říká a přiznává, že je skutečně aktivním zastáncem zrušení hotovosti. Podle něj hotové peníze dělají život jednodušší stejně pouze zlodějům.

A tak není překvapením, že na webu telegrafist.org, již před dvěma roky tři ze čtyř největších bank v této severské zemi již oficiálně uvedly, že opravdu budou bojovat za zrušení hotovosti.

Zmizení peněz jako definitivní fáze nastolení světového řádu?

Myšlenky na to, že v těchto souvislostech možná nejsou ale tak zcela „mimo“ úvahy a konspirace o nastolení Nového světového řádu (NWO) skupinou několika málo jedinců ovládající světové finance, tak mohou být pro řadu lidí poměrně logickým vyústěním. Zmizely-li by totiž peníze, svět by zcela jistě dál fungoval bez nich, na základě dobře kontrolovatelných čipů a karet. Bude tedy Švédsko v tomto směru průkopníkem? Bez bankovek tam funguje totiž již celkem 530 ze 780 poboček velkých bank, mnohé pobočky nejsou už vybaveny ani pokladnami.

Přesto je objektivní dodat, že ani ve Švédsku nejsou úplně všichni této revoluční novince nakloněni. Švédská média popisují, že například většina malých obchodů i nadále přijímá hlavně hotovost. Konzervatismus pak je zřejmě důvodem zejména u starších ročníků narození, kteří se bankovek v peněžence vzdát odmítají.

Autor světového bestselleru s názvem Co nesmíte vědět (vydané u nás nakladatelstvím AnchBooks) Michael Morris přitom právě tuto situaci předvídá a čtenářům radí: „Kdykoli to bude jen trochu možné, používejte peníze v hotovosti a dejte ruce pryč od plastových karet. Radím vám, proměňte si eura také v jiné měny, nejlépe za zlato a stříbro. Jsou to totiž jediné měny, které v minulosti přežily skutečně všechno. Hotové peníze by měly být tam, kde jsou kdykoli k dispozici – znamená to tedy, že nikoli v bance. Kupte si za ně třeba vlastní kus země.“

Zavrhnout bezcenné cáry papírů? To ano. Ale nehledejte budoucnost v čipech, radí spisovatel

Podle něj totiž alternativa bankovek není v žádném případě v kreditních kartách a čipech.

„Až když bezcenné papírové útržky centrálních bank zavrhneme, budeme se moci osvobodit ze spárů finanční elity. Alternativu k bankovkám však v žádném případě nepředstavují kreditní karty, ale tvrdá měna krytá zlatem a stříbrem,“ upozorňuje mimo jiné Morris. Ten je řazen mezi konspirační teoretiky a autory, protože se netají myšlenkou, že současný svět skutečně řídí pouze malá skupina lidí, a to prostřednictvím bank a peněz.

„Cílem této finanční elity není přitom nic jiného než světovláda. Je připravena přinést pro to mnoho obětí. Rozhodující tak je, aby konečně mnozí uznali, že tyto mocenské skupiny skutečně existují a podle toho se začali chovat,“ konstatuje mimo jiné Morris s jasným varováním před nebezpečím toho, že by se peníze staly minulostí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hubu držet! Došly instrukce od Babiše. Toto se dělo za zavřenými dveřmi v hnutí ANO

14:03 Hubu držet! Došly instrukce od Babiše. Toto se dělo za zavřenými dveřmi v hnutí ANO

V nezáviděníhodné situaci se ocitla bezmála osmdesátka poslanců hnutí ANO. Novináři pochopitelně cht…