Na čí stranu se přikláníte v současném policejním sporu?Anketa
Operaci Vidkun spustil ÚOOZ loni v říjnu a zacílil při ní na klientelistickou síť mezi podnikateli, politiky a policisty v Olomouckém kraji. Případ se týká ovlivňování některých trestních kauz i úniků informací z trestních spisů a v jeho rámci jsou také obviněni dva vysoce postavení policisté. Tuhý Komárkovo třaskavé tvrzení razantně odmítl. Postup expozitury pokládá za nebývalý účelový nátlak končícího šéfa ÚOOZ Roberta Šlachty a jeho příznivců, kteří se snaží zvrátit rozhodnutí o reorganizaci policie.
Detektivové chtějí kvůli svým vlastním podezřením z účelového odstavení útvaru z citlivých kauz, které vyšetřovali, svolat sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost. Bezpečnostní rada státu, která by měla konflikt mezi policisty a státními zástupci řešit prioritně se kvůli rozhodnutí premiéra Bohuslava Sobotky sejde zhruba za měsíc. Do té doby lze očekávat podle zainteresovaných bezpečnostních expertů velké úniky z práce ÚOOZ, jehož detektivové se budou snažit svá tvrzení doložit.
Jak už jsme naznačili, Jiří Komárek se svým prohlášením sám mohl dopustit trestného činu. Jeho vystoupením se podle informací ParlamentníchListů.cz začala zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), které ÚOOZ z rozhodnutí státních zástupců „vyfoukl“ dvě kauzy, které spadají do jejích zákonných kompetencí: olomouckou kauzu Vidkun a vyšetřování bývalého pražského policisty Igora Gáboríka, detektiva protikorupční policie Radka Holuba a celníka, které Šlachtovi detektivové viní také z vynášení informací.
Jak má Jiří Komárek v případě jakéhokoliv zjištění o trestné činnosti postupovat, jasně stanoví trestní řád. Ten rozhodně nezmiňuje medializaci podezření, jaké se Komárek v předchozích dnech dopustil.
Komárek měl v případě zjištění možné trestné činnosti policejního prezidenta sepsat takzvaný úřední záznam a ten předat buďto svému přímému nadřízenému, nebo věcně příslušné GIBS. Podezření z údajného vynášení informací mohl také začít šetřit sám, zahájit takzvané úkony v trestním řízení a případ následně předat do kompetence GIBS. Jenže na GIBS se Komárek podle svých slov obracet nechce, protože se prý funkcionáři inspekce pokusili proniknout do spisu v kauze Vidkun.
V takovém případě měl Komárek dát podnět na státní zastupitelství, které samo může takové případy vyšetřovat a rozhodnout o tom, které policejní složky budou poskytovat takzvanou součinnost.
Zatím není jasné, jak Komárek s veřejně prezentovanými informacemi naložil. Pokud nenaplnil ani jednu z výše uvedených alternativ, porušil paragraf 158 odstavec 1 trestního řádu. „Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti,“ stojí v zákoně.
Podle několika oslovených bezpečnostních expertů může Komárek své prchlivě a neuváženě medializované sdělení případně zprocesnit antedatací výše uvedených kroků. Samo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, které s ÚOOZ úzce spolupracuje, dosud oficiálně nepotvrdilo, že by začalo věc samo vyšetřovat, ale pouze ji podle slov jeho zástupců prověřuje. Což by v praxi znamenalo, že úkony v trestním řízení oficiálně zahájeny nebyly a Komárek se tak sám dostal do zákonné pasti. Ale snad budeme mít v celé věci brzy jasněji.
Podle žalobců se plán na reorganizaci a následné odstavení Šlachty zrodil již před třemi lety v hlavách lidí, které ÚOOZ vyšetřoval, a policie tak vlastně nyní plní jejich plány. Právě proto si olomoučtí žalobci předvolali k výslechu policejního prezidenta Tomáše Tuhého a jeho náměstka Zdeňka Laubeho.
To je ale mylná informace. Plán na reorganizaci policie a jejích útvarů vznikl už v roce 2003, kdy se slučovaly dvě složky zaměřené na vyšetřování korupce a legalizaci výnosů z trestné činnosti – Úřad finanční kriminality a ochrany státu (ÚFKOS) a Služba pro odhalování korupce (SPOK). Už tehdy padl zásadní návrh na vznik Národního úřadu vyšetřování. Ten měl komplexně dokumentovat trestnou činnost, protože problematiky organizovaného zločinu, korupce a legalizace výnosů z trestné činnosti se úzce prolínají. Mafiáni peníze získané organizovanou trestnou činností perou, což už je práce pro protikorupční a finanční specialisty. To je například případ Radovana Krejčíře, který začal daňovým únikem a posléze policisté naráželi na vydírání, přípravu vraždy celníka či zmizení Krejčířova otce Lamberta. Už v roce 2003 se plánoval vznik jednoho výkonného analytického centra, které by vyhodnocovalo informace získané v rámci trestního řízení. V rámci úřadu by pak na jedné kauze působily úzce specializované týmy, které by dávaly dohromady všechny potřebné důkazy. Už tehdy se mluvilo o zefektivnění vyšetřování, aby bylo stíhání účelné a podezřelý skončil za mřížemi za trestnou činnost například s menší škodou či menší společenskou újmou, a ne aby detektivové roky vyšetřovali trestný čin, za který odsouzenému zločinci přibude půl roku ve vězení, nebo nebude odsouzen vůbec, což se v poslední době často děje. „Stávající detektivové rezignovali na práci v takzvaném prostředí, nemají informace, rezignovali na práci s lidmi. Odposlouchávání a šmírování počítačů, na kterých je aktuální vyšetřování stavěno, tak silné důkazy nikdy nepřinese,“ dodal k tomu bývalý vysoký policejní důstojník, který se na podobně reorganizace z roku 2003 podílel a v souvislosti s aktuálním turbulentním děním v policii si přeje zůstat v anonymitě.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
