Má Babiš pravdu, že je třeba přivézt Ukrajince, kteří by nahradili chybějící pracovní síly u nás?Anketa
Takovým byl v minulosti třeba Jan Gottvald v Drnovicích. Tomu se podařil sportovní a společenský zázrak, když malý vesnický klub postoupil během několika let až do první fotbalové ligy a dostal se do povědomí i v zahraničí. Připomeňme bohem pohlazeného střelce Radka Druláka nebo talentovaného záložníka, nyní trenéra Josefa Webera či gólmana Martina Vaniaka.
Drnovická účast v lize generovala další peníze. Gottvaldovi se podařilo získat mnoho sponzorů, z nichž největší a nejštědřejší byl Chemapol, což se nakonec promítlo i do názvu klubu.
Ke konci 90. let se však všeobecně přestalo dařit. Hlavní sponzor byl v konkurzu, mizeli i další, chyběly finanční prostředky. A tak chod klubu dotoval Gottvald ze svých zdrojů. Jenže i tato skutečnost měla limity. Drnovice dlužily přes 36 milionů korun za výstavbu tribun, renovaci areálu, neboť v době vzestupu manšaftu chtěl Gottvald, aby stadion v Drnovicích splňoval v té době platné předpisy UEFA pro mezinárodní utkání.
Věřitelem byla stavební společnost Stavo Artikel, kterou vlastnil, stejně jako jiný jihomoravský konkurenční fotbalový tým, jistý Jaroslav Bubla. Protože Gottvald byl bez prostředků a nesplácel dluhy, rozhodl se nakonec Bubla postoupit dlužné pohledávky na dvě společnosti. Jedna byla z Českého Těšína, druhá z Prostějova. Za oběma stál jediný muž; Radovan Krejčíř.
Díky této skutečnosti došlo později ke kontaktu Krejčíře a Františka Mrázka, ale to je jiný příběh.
Postoupení pohledávek byla jedna z největších chyb Jaroslava Bubly, třebaže o tom, kdo stojí za společnostmi, spíše nevěděl. Za pohledávky nedostal zaplaceno. Proto se o peníze neustále hlásil, vyžadoval jejich zaplacení. Nakonec se dopustil další osudové chyby. Krejčířovi oznámil, že uvažuje o možnosti soudního vypovězení smlouvy o postoupení pohledávek. Tím by Krejčíř přišel o Drnovice a taky o peníze za hráče, které po dohodě s Jaroslavem Starkou převedl do Marily Příbram. S tím se Krejčíř rozhodně nehodlal smířit. Zasáhlo by to jeho ego.
Podstata věci byla velice prostá.
Bubla se s Krejčířem znal někdy od konce roku 1998, kdy je seznámil společný známý. Bubla potřeboval půjčit 72 milionů, které mu Krejčíř půjčil a Bubla vše přes určité potíže splatil. V té době však byla ekonomická situace špatná, řada společností se dostala do druhotné platební neschopnosti a tomu se chtěl Bubla vyhnout. Požádal proto Krejčíře o další půjčku, tentokrát ve výši 50 milionů korun. Krejčíř mu peníze slíbil, ale měl podmínku: „potřeboval" začátkem roku 2000 rychle půjčit šest milionů korun na několik dnů s tím, že půjčka bude jištěna směnkou na jeho jméno. Bublovi se celá věc nezdála, ale protože těch 50 milionů potřeboval, Krejčířovi půjčil.
Koncem druhé lednové dekády roku 2000 sdělil Krejčíř Bublovi, že pro něj má peníze, které odesílá na jeho (firemní) účet, aby přijel do Těšína a přivezl Krejčířovu směnku. Pak prý podepíšou smlouvu o půjčce na 50 milionů. V průběhu jednání předložil Krejčíř potvrzení o platebním příkazu ze Živnobanky o převodu šesti milionů na účet společnosti Stavo Artikel, který byl podepsán pracovníkem Živnobanky (roku 2002 se stala součástí italské finanční skupiny UniCredit. V roce 2007 se sloučila s HVB Bank Czech Republic a působí pod novým jménem UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, pozn. red.). Později se zjistilo, že tento úředník byl v úzkém kontaktu s Radovanem Krejčířem a že potvrzení neodpovídalo skutečnosti, neboť Krejčíř žádný příkaz k převodu peněz nevydal.
Bubla chtěl směnku Krejčířovi vrátit až po připsání peněz na účet. To se Krejčířovi nelíbilo. Bral to jako projev nedůvěry, a proto mu odmítl domluvené peníze půjčit. Protože však Bubla peníze nutně potřeboval, směnku přeci jen vrátil. Při jednání o nové smlouvě však zjistil, že je koncipována tak, že podmínky byly pro něj nepřijatelné, neboť by je nemohl splnit a společnost by v konečné fázi připadla Krejčířovi.
Odmítl ji tedy podepsat.
Krejčíř mu peníze nevrátil, a protože měl v držení i vlastní směnku, Bubla vlastně neměl žádný důkaz o existenci půjčky. Bubla nemohl vědět, že takovéto jednání bylo Krejčířovi vlastní. Někomu pomoci, případně ho přizvat do podnikání a následně jej připravit o majetek. On sám říkával věty typu „půjčit hračky, sebrat hračky“.
Po zhodnocení celé situace se Bubla rozhodl, že podá na Krejčíře trestní oznámení pro podvod ve výši 6 milionů korun. Následně byl případ analyzován, byly stanoveny úkoly a také bylo rozhodnuto o zadržení Radovana Krejčíře, k němuž došlo dne 22. července 2002.
Po zadržení byl převezen na pracoviště protikorupční policie, odkud byl následně převezen vrtulníkem do Brna, neboť tamní policie a státní zastupitelství byla ve věci místně a věcně příslušná. Následovala řada procesních úkonů. Krejčíř byl obviněn ze spoluúčasti na spáchání půlmiliardového daňového podvodu v tzv. kauze M5 a následně byl vzat do vazby.
Na počátku všeho tak byla de facto „maličkost" ve srovnání s dalšími skutky tohoto podnikatele…
Foto uvnitř článku pochází z reportáží na serveru Youtube.com
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
