Izrael letos slaví své 70. narozeniny. Jde o demokratický stát v izraelském moři. Bohbot poznamenal, že není tak složité zajistit bezpečnost v jeho domovině. „Není to až tak těžké, jak to vypadá, bojujeme dost dlouho, máme dost praxi. Dnes jsme připraveni skoro na všechno. I naši nepřátelé jsou velice limitovaní v tom, co mohou dělat a co ne,“ podotkl Bohbot.
„Jinými slovy, dá se říct, že v současné době je tam bezpečněji než v západní Evropě třeba?“ zeptal se moderátor. „Podle mého názoru ano,“ odvětil jasně host.
„Českou republiku popsal jako největšího přítele Izraele v Evropě, což se dnes projevuje i tím, že prezident Miloš Zeman otevřeně hovoří o přesunutí české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, což už několik let prosazuje český prezident Miloš Zeman, k němuž se v poslední době připojil i premiér Andrej Babiš. Nebojí se to říkat nahlas,“ ocenil českého prezidenta Bohbot. „Prezident Zeman se nebojí ničeho, ostatní asi jo,“ uvedl host. Očekává však, že až se z Tel Avivu do Jaruzaléma přesunou americká a česká ambasáda, budou je následovat i další státy.
Ing. Miloš Zeman
Věří v to i navzdory tomu, že na půdě Evropského parlamentu zaznívají často protiizraelské názory a řada politiků prezentuje své propalestinské postoje. V roce 2017 na podzim dokonce na půdě Evropského parlamentu vystoupila Leila Khaledová, která se zbraní v ruce unesla letadlo. V roce 1970 kvůli tomu skončila ve vězení, ale později se dostala na svobodu díky výměně vězňů. Na půdě Evropského parlamentu použila velmi ostrá slova. Neštítila se dokonce srovnat dnešní pásmo Gazy obývané Palestinci s nacistickým koncentračním táborem v Osvětimi za druhé světové války.
„My musíme být silnější a neukázat slabost,“ poznamenal k tomu Bohbot a dodal, že srovnání Izraele s nacistickým koncentračním táborem je absolutně mimo a rozumně uvažující člověk to nemůže bát vážně. „Je to ostuda,“ podotkl host. „Je vůbec ostuda, že ona tam vůbec mohla mluvit. Nemají nárok nás takhle kritizovat,“ kroutil dál hlavou nad počínáním Evropského parlamentu.
Naší morální povinností je starat se o rodinu. A možná o sousedy. A konec
Někteří evropští politici si možná myslí, že vědí, jaké to je, ale dokud nesedí v izraelské židli a nevědí to. Palestinci to jistě nemají lehké, ale pokud je mezi Palestinci toužícími po práci byť jediný terorista, tak je právem Izraele starat se v první řadě o svou bezpečnost. Ještě v roce 1986 prý nefungovaly skoro žádné kontroly v Gaze, ale postupem času se situace zhoršila a Izrael se jen brání. V západní Evropě se prý lidé často bojí upozorňovat na rizika terorismu, pouštějí na své území řadu lidí, o kterých nemají mnoho informací, a pak na jejich půdě dochází k teroristickým útokům. Migranti, kteří do Evropy přicházejí, nejsou často dostatečně prověřeni.
„Oni sem přicházejí a nerespektují to, že my už tady jsme. A když už se něco stane, tak nenásleduje dobrá reakce. Nedojde k žádné reakci. Ani my, ani Evropané, ani Američané nereagují na to, co se stane, a pak si (migranti) dovolují víc. Kdyby lidi tady byli silnější, kdyby byla policie silnější, tak by se, myslím, nestalo tolik událostí, které se staly,“ zdůraznil Bohbot.
Je přesvědčen o tom, že existuje souvislost mezi migrační vlnou a narůstajícím množstvím teroristických útoků v Evropě. „Pokud do Evropy přicházejí lidé, kteří chtějí pracovat a jsou vděční za to, že dostali novou šanci, je to v pořádku. Jenže do Evropy přicházejí také lidé, kteří mají za to, že je povinností Evropanů postarat se o ně. My máme v první řadě povinnost starat se o sebe,“ zdůraznil Bohbot. Syřané žijící v Čechách jsou zpravidla lékaři a další kvalifikované osoby, tito lidé pomáhají rozvoji České republiky a není v našem zájmu pouštět si do Česka nějaké radikály. Bohbot nijak nezpochybnil povinnost Čechů a Izraelců pomáhat lidem postiženým válkou, ale to neznamená, že je musíme přijímat na našem území. „Naší povinností je starat se o naši rodinu a možná naše sousedy. Tím to končí. To je můj názor,“ zdůraznil.
„Jakákoli menšina by se měla přizpůsobovat charakteru země, ve které chce žít. Všeobecně by menšina měla zůstat menšinou,“ zdůraznil. Pokud některá z menšin přestává být menšinou, nastává problém.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
