Není mnoho lidí se zájem o veřejné dění, kteří by neznali populárního blogera Ladislava Větvičku, který svým nekorektním ostravským jazykem více než jeden a půl dekády svérázně komentoval politické a společenské dění. Čtenáři blogů na Idnesu za to byl opakovaně odměňován oceněním Bloger roku. 

Bez ohledu na oblíbenost svých textů byl Větvička správci sekce blogů vyrozuměn zhruba dva dny předem o tom, že 7. září bude celý jeho blog bez náhrady deaktivován a stovky a stovky článků vymazány. Důvod? Údajné porušení kodexu blogera.

Přesně k tomu i došlo, a pokud dnes ve vyhledávači do pole adresy zadáte http://vetvicka.blog.idnes.cz, najdete pouze prázdnou stránku s jedinou větou: „Tato rubrika neobsahuje žádné články…“

Ladislav Větvička píše své postřehy a komentáře na blogu portálu Idnes.cz od února 2008 a během těchto 15 let zde vydal téměř 1300 článků. Jeho blog si dávno vysloužil zařazení mezi VIP. Devětkrát byl zvolen a odměněn jako Bloger roku a v minulých patnácti letech vydal úctyhodných 15 knih.

ParlamentníListy.cz se obrátily na Ladislava Větvičku s několika dotazy. Sám zrušený autor uvádí, že důvody jeho údajného porušení kodexu a ve finále i zrušení blogu byly malicherné. Přesto se vůči tomu nehodlá nijak bránit, uznává, že jde o soukromé médium. Mrzí ho však, že byl celý blog vymazán a texty nenávratně ztraceny.

Fotogalerie: - Covid jako běžné respirační onemocnění

Celé odpovědi Ladislava Větvičky přinášíme zde:

Po patnácti letech publikování pro iDnes vám znemožnili pokračovat v psaní vašeho blogu. Zvažujete právní kroky? 

Panebože, proč? A proti komu? Psát blogy pro iDnes byla svobodná činnost zdarma, žádný bloger to dělat nemusel a nemusí. Že to dnes dělat už nesmím, je druhá stránka mince, ale není na to žádný nárok. Že majitel iDnes nechce, aby byly prezentovány názory, které se mu nelíbí, je normální. Tak to v polosvobodných společnostech chodí.

Smutné je ovšem to, že iDnes vymazalo – lépe řečeno vaporizovalo 15 let společného duševního vlastnictví, které jsem prioritně pro iDnes vytvářel... To je ostuda, která se dá srovnat s pálením knih nevhodných autorů. Ta nenávist někoho, kdo je k tomu přinutil, musela být hrozná, když sáhli k takovému kroku, kdy svého nejčtenějšího a podle vlastních anket nejoblíbenějšího blogera nejprve museli přestat zmiňovat ve výběru blogů, pak už nesměli zmiňovat ani jeho první místa v jejich vlastních anketách a nakonec mu vymazali naprosto všechny texty včetně unikátních (a politicky naprosto neškodných) fotografií a cestopisů.

Ladislav Větvička na PL:

Ladislav Větvička: Řítíme se do záhuby. Režim popřel sám sebe. Hrozí válka a nepokoje

Ladislav Větvička: Očkovací apartheid. Bál bych se na jejich místě. Covid-válka proti lidem půjde dál

Covid? Už nedržte huby, radí Ladislav Větvička. A jde příkladem

I Havel selhal! Ladislav Větvička brání Nohavicu, má s ním příběh. A vážněji: Bakala, ,,korona" a o čem se mlčí

Vysvětlili vám, jakých 29 porušení kodexu blogera jste se za posledních 5 let měl dopustit?

Ale ovšem. Byly to obvykle srandovní a malicherné věci. Tzv. „kodex blogera“ je totiž tak gumový obušek, že jím můžete po zádech přetáhnout kohokoliv. Přede mnou byly takto vyakčněny desítky výborných blogerů, takže se vlastně nic nového nestalo. To je dnes takový trend.

V jednom případě mi třeba vytkli, že nazývám politiky vládní koalice jako „surikaty“. To vzniklo v okamžiku, kdy v jedné porubské hospodě soused zahlédnul šéfy pětikoalice postávající na nějaké tiskovce a ti mu připomněli tyto krásné opičky. To se podle kodexu nesmí.

Jindy mi vytkli, že jsem citoval svůj deset let starý blog na iDnes, ve kterém jsem přesně předpověděl nevyhnutelnou horkou válku na Ukrajině. Kodex ovšem opakování vlastních textů zakazuje.

Jiné porušení bylo, že jsem uvedl link na fotky z jakési výpravy na Ukrajinu, umístěné na mém osobním blogu www.ladikvetvicka.cz. To kodex též zakazuje, protože v jiné části blogu je prý možno si objednat mé knihy. Paradoxně jsem všechny své knihy mohl propagovat přímo pod mou fotografií na blogu iDnes a link na osobní blog tam mohl být též. Navíc skoro všechny mé knihy byly se souhlasem iDnes zdarma publikovány přímo na blogu iDnes, včetně „nejslavnějších“ knih Zrnko písku, Některe baby su všechny stejne a Osudové setkání 1913.

Dalším porušením kodexu třeba bylo, když jsem po teroristických útocích a pokusu o puč v Kazachstánu popsal zážitky mého kolegy z Alma Aty a redakce mi text zrušila kvůli tzv. „závažným“ porušením kodexu, a to „nedoložení zdroje“. 

Ladislav Větvička píše při cestách po Gruzii

Na druhou stranu, když jsem v jiném textu uvedl jako zdroj informace z protiproud.info, napsali mi: „Váš článek jsme byli nuceni stáhnout z hlavní strany Blogu iDNES pouze na Váš soukromý blog; protože jeho součástí je odkaz na web, který byl bezpečnostními složkami vyhodnocen jako nebezpečný a dezinformační.“ 

Další závažné porušení bylo, že jsem použil fotografii, která nebyla moje (ale byla se souhlasem autora) v případě fotografa Borise Rennera a jeho kalendáře na téma písniček Jarka Nohavici, nebo když jsem při recenzi knihy Alexandra Tomského o Chestertonovi použil citáty tohoto více než 80 let mrtvého autora.

Fotogalerie: - Ne ruské ropě

No a v posledním blogu mi vytkli, že: „na titulní straně nemohou být texty obsahující vulgarismy zvláště v titulku a perexu, pokud není vulgarismus ojedinělý a nevyhnutelný pro celistvost textu“.  V titulku ani perexu nic závadného nebylo, posuďte sami – titulek: „Nadutci z Prahy chtěju zakazat vjezd do centra. Tak jim to vratime, ni?“ A perex: „Kdysik sem si řikal, že neni možne, aby kdosik překonal hovadiny, kere tehdejša politycka garnytura předvaďa. Dneska si to už nemyslim. Den za dnem zme svědkama zvrhlosti, kere mladi polityci předvaďaju a dalši den se zas jini pokušaju překonat hovadizmus tych včerejšich.“

Pravda, v textu jsem nazval pražské úředníky, kteří chtějí zpoplatnit vjezd do hlavního města „kokoty a idioty“, což ovšem naprosto dle kodexu považuji za nevyhnutelné pro celistvost textu, jelikož v souvislosti s jejich posledními kroky nezbývá než konstatovat, než že to jsou kokoti a idioti. A tak bychom mohli pokračovat dál a dál. Dvacet devět porušení kodexu za posledních pět let při mých 1300 textech na iDnes? No schválně, kdo z vás to má? :-) Takže vidíte, že porušení kodexu se lze dopustit při každém textu. A proto tam jsou admini, aby na to dávali pozor, případně nevhodného autora vaporizovali. To je asi tak vše, co bych k tomu řekl.

Jak se postupně vyvíjel váš vztah s editory blogu idnes? Kdy jste začal cítit skutečné problémy? 

Já jsem měl s editory vždy normální vztah. Oni sice občas prudili s tím svým gumovým „kodexem blogera“, ale od toho tam jsou, aby udržovali nějaký formát blogu. A hodně dlouho byl blog iDnes svobodným prostorem, kde byla radost nejen psát, ale i číst mnoho zajímavých autorů. Atmosféra se změnila někdy okolo roku 2016, kdy desítky jedinečných autorů začaly z blogu mizet. Najednou autoři, kteří patřili k nejoblíbenějším mezi čtenáři, byli zakazováni a odsunováni pryč. Mizeli autoři, mizely blogy. Když jsem v té době zveřejnil v můj oblíbený čas text, mnohdy za 15 minut už nebyl na titulní stránce vidět, protože tolik nových textů přibývalo každých pár minut. Včera jsem se podíval na blog iDnes, po celou hodinu v nejčtenějším čase nepřibyly ani dva blogy. Zmizeli autoři, zmizeli i čtenáři.  

Fotogalerie: - Pařba na Stodolní

Já osobně jsem nikdy žádné problémy neměl. Ještě nedávno jsem byl pro ně „fenomén a nekorektní bloger“, přestože byly čas od času některé mé texty přesunuty do tzv. „soukromých“ kvůli nesouladu s kodexem. Pak, asi před třemi lety, v době počátku koronopodfucku, přestala redakce umisťovat mé blogy mezi „vybrané“ blogy iDnes. Tlak, který na ně byl vyvíjen, musel být asi silný. Mezi nejčtenějšími texty iDnes se jménem „Větvy“ zobrazovaly názory nepříjemné dnešnímu režimu a to bylo mnoha lidem trnem v oku. Pro adminy byla pravděpodobně varianta, že mé texty neumisťovali mezi „vybrané“, metodou, jak tlak eliminovat. Mohli říci – my jej už nepodporujeme. 

Mi to nevadilo, lidé si blogy stejně našli, a pokud se jim líbily, klikali na tlačítko tzv. karmy, čímž je „prohlasovali“ na titulní stránku mezi TOP10 nejhodnocenějších článků. A to asi rovněž vadilo. Když má nepodporovaný autor čtyři texty za týden mezi pěti nejhodnocenějšími texty jako ještě před měsícem na počátku srpna, pak to někoho asi hodně štvalo. Nehledě k mým názorům na vznik rusko-americké války, vedené na ukrajinském území, ve které umírají naši slovanští sousedé. To si myslím, že někoho nahoře musel snad trefit šlak. A fotky Ukrajinců, jedoucích letos v létě domů navštívit rodiče a přátelé, to dnešní režim už nezkousnul. Ale jak říkám, jiné problémy jsem nikdy ze strany iDnes nepociťoval, kromě těch mnohdy absurdních „porušení kodexu“, popsaných výše. 

Dávali vám postupně jakousi „zpětnou vazbu“, co už byste raději psát neměl? 

Ne, nikdy mi nikdo neurčoval, co psát mám. A nikdy nebylo určováno, co bych už psát neměl. Blogy, kde byly shledány chyby z hlediska „porušení kodexu“, byly přesunuty do tzv. soukromých, které obvyklý čtenář blogů nevidí na hlavní straně, takže to má klíčový vliv na čtenost i hodnocení (karmu). Jenže čtenáři si mě našli i tam. Třeba poslední blog o mé „vaporizaci“, který už nesměl být nikde vidět (pokud si lidé nesdíleli link samotný), zhlédlo přes 15 tisíc čtenářů a mělo karmu přes 47 jen tím, že si jej čtenáři posílali mezi sebou. To jsou hezká čísla, když je porovnáte se všemi ostatními články na blogu nejen za poslední týden. Blogy mají dnes obvykle čtenost pouhých stovek lidí. A to je smutné, v porovnání s blogy před několika lety, kdy dosahovaly čtenosti desítek, někdy i stovek tisíc. 

Ale kromě toho, že jsem nesměl být na titulní stránce výběru iDnes, nebo se mě už dokonce i báli zmiňovat při osmém a devátém vítězství ankety o blogera roku, se nic vážného nedělo.

Co se teď změní na vaší publikační činnosti?

Nezmění se na ní vůbec nic. Právě dokončuji na Kavkaze svou čtrnáctou knihu Kronika koronopodfucku III, jejíž psaní jsem zastavil v únoru 2022, kdy soudruh Putin vyléčil svět z tzv. korony. Cítím, že je na dokončení nejvyšší čas, protože v okamžiku, kdy dojde k utlumení propagandy o Ukrajině, vrátí se vlna strachu s novou koronopotvorou. A to už bude jinej sekáč, ten se nezakecá, jak říkají Cimrmani. 

Takže já píšu dále své knihy, píšu pořád na svém webu ladikvetvicka.cz své komentáře a připravuji další aktivity. Jediné, co se změnilo je, že už je nikdy neuvidí čtenáři iDnes, protože mou patnáctiletou práci vaporizovali. Je to škoda, protože unikátní soubor 1300 blogů, cestopisů, fotografií a dobových názorů už nepůjde nikdy obnovit, protože záloha mi byla umožněna jen v omezené formě. Ten systém to jinak neumí. Problémem ovšem není systém, ale člověk. Jak prohlásil můj soused v restauraci Jedová chýše: „Ladik, oni si sami sobě pluvli do gzychtu.“

Administrátoři blogů na serveru idnes.cz na otázky redakce PL reagovali stručně. Větvičkovi dle nich byl „zrušen blog z důvodu dlouhodobého a opakovaného porušení našich pravidel – Kodexu blogera“, sdělil vedoucí sekce Blogů a diskuse idnesu Patrik Banga.

Psali jsme:

Aleš Borovan pro PL: Vlády jsou nejvíce nebezpeční šiřitelé dezinformací. Vazby, které se nezmiňují

Musk žaluje Sorosovy lidi: Šíříte dezinformace, které potlačují svobodu slova

Drsný spor v pozadí: „Pravdomluvní“ Manipulátoři.cz v likvidaci? Známe fakta

EU vás začala „chránit“ před internetem. „Omezení kvůli bezpečnosti a zdraví.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.