Žádné hezké a uhlazené povídání: Bratr ministra spravedlnosti, arabista Petr Pelikán, zajímavě o islámu a uprchlících

04.04.2016 8:25

REPORTÁŽ Regionální program festivalu dokumentárních filmů Jeden svět pokračoval v Tišnově projekcí filmů Mezi věřícími a Můj džihád, kterou doplnila debata s českým arabistou Petrem Pelikánem a politologem a expertem na Blízký východ Markem Čejkou. Témata určily oba filmy a mluvilo se hlavně o tom, co v islámském pojetí znamená džihád a jaké riziko znamená pro Západ migrace a příchod muslimů do Evropy.

Žádné hezké a uhlazené povídání: Bratr ministra spravedlnosti, arabista Petr Pelikán, zajímavě o islámu a uprchlících
Foto: David Daniel
Popisek: Český arabista Petr Pelikán
reklama

V belgickém filmu Můj džihád je řešen problém muslimů žijících v Evropě, kteří se nechali zlákat radikální ideologií takzvaného Islámského státu a odjeli na východ bojovat svou „svatou válku“. Jen Belgii loni opustilo přes čtyři sta mladých mužů. V regionu Vilvoorde se místní muslimská komunita na tuto situaci snaží reagovat a ve filmu hovoří místní imám Sulyaman, který srozumitelně vysvětluje příčiny této radikalizace a svým výchovným působením ukazuje, jak jí lze předcházet. Klíčem je podle něj využít energie mladých lidí k jejich osobnímu rozvoji a vrátit tak slovu džihád jeho původní význam.

Petr Pelikán, který je bratrem ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) v komentáři k filmu řekl, že příliš nevěří v „nápravu“ muslimských komunit na základě tohoto pojetí džihádu; džihád je podle něj skutečně primárně ozbrojený boj a pomoc k němu a sekundární významy se mu přiřazují dodatečně. „Islám se stále více obrací k primárním textům, jako je Korán a sunna jako ke svým hlavním zdrojům, tam je jasně dáno, co džihád je; a vždy se najdou lidé, kteří se tím řídí,“ vysvětlil v úvodu Petr Pelikán. Na otázku, jak by měla vypadat prevence extremismu v Evropě, uvedl, že se současná situace v Evropě nedá řešit prostředky, které se nyní pokládají za regulérní. Podle Pelikána přijde výkyv, který situaci změní, protože muslimské komunity jsou už loajálnější něčemu jinému, než je stát, jsou příliš uzavřené a žijí příliš samy sebou.

Islámská charita podporuje fundamentalisty

Film Mezi věřícími přiblížil situaci v Pákistánu, kde je mnoho islámských radikálních škol, kde jsou pákistánští chlapci od raného dětství vychováváni k jedinému cíli, jímž je džihád. Jedna z účastnic chtěla vědět, kde se berou finance na provoz takového školství, které získává žáky hlavně tím, že zdarma nabízí zaopatření dětem z nejchudších rodin. Politolog Marek Čejka vysvětlil fungování a roli islámské charity. Muslimové mají povinnost vydávat část svého výdělku na charitu, v níž při využití prostředků (na rozdíl od sekulárního prostředí) není tolik korupce a charita tedy funguje efektivně. Kromě milodarů mohou prostředky pocházet také z konzervativních islámských zemí, jako je Saúdská Arábie. Podle Petra Pelikána jde o něco podobného jako v období katolické církve, kdy se kupovaly odpustky; lidé věřili, že když vydají peníze, získají odpuštění. Všeobecně pak v islámských zemích funguje další zdroj financování, jímž jsou islámské nadace, tedy institut, kdy se majetek věnuje nebo odkáže na náboženské účely. V případě islámských nadací jde o dost stabilní zdroj příjmů ve všech islámských zemích.

Slovo džihád vždy znamená boj

Další otázky se týkaly opět džihádu a pojetí islámského práva. Podle arabisty Pelikána je Korán text, který není možné brát samostatně pro normotvorbu, je k tomu zapotřebí sunna, která je zemitější a praktičtější, je to suma informací, skrze kterou se dá Korán teprve číst a slouží k výkladu práva. „Muslim se bez sunny neobejde a islámské právo má jen tyto dva zdroje, jak běží doba, snaží se je ohýbat a přizpůsobovat, ale prakticky vždy se dojde k tomu, že se objeví proud, který umírněné výklady popře,“ uvedl Petr Pelikán. V dalším dotazu jedna z účastnic uvedla, že dalajláma vysvětluje džihád jako vnitřní boj, který vede každý sám v sobě a ptala se, jestli nelze muslimy vést tímto směrem. „Až jeho svatost dalajláma přestoupí na islám, možná ho muslimové budou vnímat jako autoritu. Je to stejné, jako když se muslimové vyjadřují k tomu, jaký je ten který papež apod. Když si vezmete překlad Koránu do češtiny, slovo džihád vždy znamená boj a jiný výklad se objevil až později,“ vysvětlil Pelikán, podle něhož je džihád stále chápan jako boj a podpora boje.

V minulosti nikoho nenapadlo říkat o mudžáhidech, že vedou vnitřní boj za zlepšení sebe sama. „Ten, kdo vede džihád, má podle islámských dogmat velké zásluhy, zejména když při džihádu přijde o život. A těžko přijdete o život, když bojujete slovem nebo perem. Kromě toho je spousta praktických ustanovení, která se k tomu vztahují, například od půstu v měsíci ramadánu jsou osvobozeni nemocní nebo těhotné ženy a také mudžáhidové. U toho, kdo sedí doma a vede ,vnitřní džihád‘, není myslitelné, aby byl osvobozen,“ vysvětlil Petr Pelikán. Takzvaný malý džihád podle něj vznikl v době, kdy Mohamedův stát přestal vést války a spousta muslimů chtěla dál získávat zásluhy, takže vznikly variace na to, co džihád je, a Mohamed lidem, kteří chtěli dosáhnout zásluh, definoval malý džihád.

Uprchlíci jdou za nereálným snem

Petr Pelikán pak odpovídal na otázku, jaké bezpečnostní riziko znamená uprchlická vlna a jak pravděpodobný je návrat uprchlíků domů po skončení konfliktu v Sýrii. „Pokud vím, příliš se vracet nechtějí. Znám příběhy lidí a toho, jak emigrovali, jaké mají představy, ale většinou se nechtějí vrátit. Většinou zůstávají rozpolceni mezi dvěma civilizacemi – nejdou sem s tím, že by chtěli bojovat proti naší civilizaci, ale neuspokojuje je to tady. Obvykle je pro ně snem mít evropský pas, tady vydělat peníze a zároveň žít jednou nohou tam, odkud přišli. Bezpečnostní riziko je v tom, že tady máme jiný životní styl a to se nutně musí střetávat,“ odpověděl Petr Pelikán. Důležité je ale také uvědomit si, že v uprchlické vlně zdaleka nejsou jen Syřané, ale například Maročané, Alžířané, Súdánci, Eritrejci, Afghánci, Pákistánci a další lidé s velmi různými motivy. „Nejdou sem jen z ekonomických důvodů a neutíkají jen před válkou, důvodů je celý komplex, jdou sem z velké části za nereálným snem a pak za svou komunitou. Nejdou do Evropy, jdou do určitých zemí. My jako Česko pro ně třeba Evropa nejsme,“ řekl Petr Pelikán.

K perspektivě ukončení syrského konfliktu pak politolog Marek Čejka dodal, že je poměrně pesimistický, protože nejde o nějaký vnitřní spor Sýrie, ale o rozsáhlý střet mezinárodních vlivů a zájmů. „Když se na konflikt podíváte, je vidět, že každý významnější stát v oblasti tam má nějakého „svého koně“. Rusové podporují Asada a stejně tak mají své zájmy Turci, Spojené státy, Saúdská Arábie. Je to něco jako zástupná válka mezi těmito zeměmi a nezdá se, že se tyto země dohodnou a že začnou tlačit své chráněnce, aby uzavřeli mír,“ řekl politolog Čejka.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: David Daniel

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Apríííííl… Ne!“ Zástupce Pirátů šéfuje středočeskému zdravotnictví. A čile podniká. Ano, s nemocnicemi

8:34 „Apríííííl… Ne!“ Zástupce Pirátů šéfuje středočeskému zdravotnictví. A čile podniká. Ano, s nemocnicemi

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh k zákonu o střetu zájm…