O letním času se nerozhoduje v Česku, ale v Evropské unii
Ale čeští politici letní čas nezruší. Nejen proto, že tuto zbytečnost mají zavedenou všechny evropské státy a jednostranné zrušení by tak Česku přineslo komplikace. Ale hlavně proto, že nemohou. O budoucnosti tohoto sporného civilizačního výdobytku, stejně jako o mnoha dalších věcech, už dávno nerozhodují jednotlivé členské státy, ale Unie jako celek. Letní čas dnes reguluje směrnice o úpravě letního času, která zavádí jednotný režim pro celou Unii, s výjimkou zámořských území.
Proč ale stále trvá opatření, které už existuje jen ze setrvačnosti, v celé Evropské unii? „Politici mají teď trochu jiné starosti,“ konstatuje ekonomka Markéta Šichtařová, že na zrušení dnes už nesmyslného opatření si asi ještě počkáme.
Důvodem pro změny času byly energetické úspory
Každoročně byl v Československu letní čas, který je posunut oproti času pásmovému o jednu hodinu dopředu, zaveden v roce 1979, ale poprvé se myšlenka objevila vážně v Londýně v roce 1907. Argumentem pro časovou změnu byly vždycky energetické úspory a zmírnění energetických špiček. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. K této změně došlo v celé Evropské unii, takže se přizpůsobila i Česká republika.
Žádné úspory energie nepřináší
Ale má to smysl ještě dnes? „Už déle než deset let to neplatí,“ ujistil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž, že žádné úspory energie nenese. Ještě do roku 1989 se prý většina energetiků shodovala, že určitou úsporu zavedení letního času přinášelo. „Ale změna života v 90. letech způsobila, že už letní čas žádný efekt ve spotřebě elektrické energie neměl. Ale letní čas platí v celé Evropě, kdybychom ho jednostranně zrušili, přineslo by nám to problémy při řízení energetické soustavy,“ upozornil Kříž. A jaký tedy má letní čas efekt? „Jedině v tom, že pár z nás má rádo delší den,“ řekl ParlamentnímListům.cz mluvčí ČEZ.
Vadí vám změny zimního a letního času?Anketa
Žijeme pestřejší život než dřív, říká komunista
Ani ekonomové nemyslí, že by ještě v současné době byl pro ekonomiku letní čas nějakým přínosem, když už žádné energetické úspory nepřináší. „Určitě není taková naléhavost, jako když se letní čas zaváděl. Ale nemyslím, že by to lidem přinášelo nějaké velké problémy, protože dneska už všichni nemají takové železné denní rytmy jako v minulosti, když se ráno hrnuly ve stejnou dobu statisíce lidí do fabrik, dneska je nástup do práce rozložen v čase. Žijeme pestřejší život, zavedení letního času už nemá dopad na biorytmy, až na výjimky,“ míní ekonom KSČM Jiří Dolejš.
Největší žrouti elektřiny jednou 24 hodin denně
„Myslím si, že už žádné konkrétní úspory z letního času nejsou,“ souhlasí i ekonomka Markéta Šichtařová. Upozorňuje, že největší žrouti elektřiny jedou čtyřiadvacet hodin denně. „Letní čas ztrácí svůj smysl, protože velké podniky, které jsou největšími spotřebiteli energie, pracují nepřetržitě, takže je úplně jedno, jestli se pracuje za tmy nebo za světla,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz ekonomka. A dodává, že výroba je čím dál více automatizována, takže není závislá na lidské činnosti. „Proto ztrácí smysl, jestli si lidé posvítí, protože provoz jede mnohdy bez nich. Globální ekonomika se navíc stále více orientuje na služby než na průmysl,“ dodává Markéta Šichtařová.
Změna času by se musela zrušit najednou v celé Evropské unii
„Klidně bych byla pro zrušení časového posunu, dávno hraje už jen okrajovou roli,“ vysvětlila ekonomka. Ale není možné rozhodnout se tak pouze v České republice, protože letní čas se stále používá v dalších evropských zemích. „Dneska už má smysl jen z hlediska harmonizace, byli bychom s Evropou neharmonizovaní, kdybychom se rozhodli, že na jaře už čas nebudeme posunovat,“ prohlásila. I kdyby letní čas mohlo Česko samo zrušit, taková jednostranná akce by mohla přinést problémy například při přejíždění hranic, lidé by museli na druhé straně čekat určitou dobu, než se třeba otevřou obchody nebo úřady. „V tom vidím největší potíže, docházelo by ke ztrátě času. Proto by se muselo toto opatření zrušit najednou v celé Evropě,“ soudí ekonomka.
Letní čas už má jen nevýhody
V Evropské unii přináší toto opatření stejně málo pozitiv jako v České republice. Třeba Rakouský svaz podnikatelů v energetice uvádí, že zavedení letního času již několik let nepřináší energetické úspory, ale naopak prý vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot, protože Rakušané jezdí automobily do pozdějších večerních hodin.
Mezi nejčastější argumenty odpůrců patří fakt, že časový posun některým citlivějším lidem vadí, způsobuje jim dokonce zdravotní potíže, které se mohou u vnímavějších jedinců dočasně projevit nevolností nebo zvýšenou únavou. „Největší ztráty vidím v tom, že spousta lidí má kvůli změnám času psychické obtíže,“ potvrzuje i Markéta Šichtařová. Mezi nepříznivé následky letního času údajně patří i zvýšené množství dopravních nehod ve dnech po přechodu na letní čas.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
