„Chtěl bych poděkovat těm lidem se zelenými kartami, kteří mě přivítali před městským úřadem,“ řekl na úvod Miloš Zeman a po formalitách hned začala moderovaná diskuse.

Lánská schůzka bez piklení

První dotaz směřoval na takzvanou lánskou schůzku, zda nemohlo jít o dohodu mezi Sobotkou a současným ministrem Chovancem, jak znevěrohodnit Michala Haška. „Lánská schůzka nebyla ničím víc nebo míň než jednou z desítek schůzek, které mám v Lánech. A protože tyto schůzky vždy probíhají z iniciativy těch, kdo se do Lán pozvou, tak jsem považoval za naprosto přirozené, když o schůzku požádal tehdejší první místopředseda sociální demokracie Milan Hašek,“ vysvětloval auditoriu prezident Zeman. „Přivedl s sebou Milana Chovance, Jiřího Zimolu, Zdeňka Škromacha a Jeronýma Tejce. A protože to byla schůzka, která se konala v den, kdy byly vyhlášeny volební výsledky a sociální demokracie tehdy dostala nejhorší volební výsledek od roku 1992, tak jsme samozřejmě s těmito lidmi diskutovali výsledek voleb a shodli jsme se na tom, že je to neúspěch sociální demokracie. Den nebo dva dny poté se konalo zasedání předsednictva sociální demokracie, kdy poměrem hlasů 20 ku 13 byl Bohuslav Sobotka kvůli výsledkům voleb vyzván, by rezignoval na funkci. Já sám jsem nikdy nikoho nežádal, aby o této schůzce nemluvil, dokonce jsem veřejně řekl, že by bylo dobré, aby Michal Hašek nebo kdokoliv jiný řekl, že se schůzka konala, protože na ní nevidím naprosto nic závadného. To, co říkáte, je jedna z konspiračních teorií. Já pro ni nemám důkazy a vycházím z toho, že v každé demokratické straně, když je nějaký neúspěch ve volbách, je zákonitě kritizován především její předseda,“ uzavřel poněkud obsáhlejší odpověď Miloš Zeman.

Proč by se měl proces vyhnout Plzni

Druhý dotaz se týkal vězně Jiřího Kajínka. Prezident odpověděl: „Vyžádal jsem si spis pana Kajínka, prostudoval jsem jej, má tam tři strany prokazatelných trestných činů. Ale mezi nimi není ani jedna vražda. Kromě té, kterou údajně spáchal v Plzni. Jsou to většinou loupeže. Není to žádné neviňátko, není to žádná bílá lilie, nicméně pochybnosti o tom, zda tu vraždu spáchal, existují. Vím, že ty pochybnosti vyjádřil i dnešní předseda Ústavního soudu pan Rychetský, i když byl ve funkci ministra spravedlnosti. A já jsem několikrát požádal tehdejší ministryni spravedlnosti paní Válkovou, zda by nebylo možné obnovit soudní řízení s panem Kajínkem, a to na jiném místě, než je v Plzni, protože existovaly pochybnosti o objektivitě soudců. Jak víte, paní ministryně Válková odešla. Ona dokonce navštívila pana Kajínka ve věznici a obhájkyně pana Kajínka dokonce na to konto prohlásila, že by to uvítala více, než abych panu Kajínkovi udělil milost. Protože když by soud případně rozhodl o jeho nevině, byl by očištěn. Kdybych mu udělil milost, tak by stále existovaly pochybnosti, jestli ty dvě vraždy spáchal nebo ne.“

Přizpůsobiví nepřizpůsobiví

„Jak je možné, že důchodci, kteří pracují celý život, dostanou menší důchod než ti, kteří nepracovali,“ zazněl další dotaz jedné postarší paní. „Pojem nepřizpůsobivý obyvatel není žádná urážka. Nepřizpůsobivý obyvatel je ten, kdo odmítne nabízenou práci, aniž pro to má vážné, například zdravotní, důvody. A podle mého názoru, a to neříkám jenom tady, abych se zalíbil, měly by být velmi výrazně omezeny sociální dávky těm, kteří odmítnou bez vážných důvodů nabízenou práci, a to nikoliv na životní, ale existenční minimum, to je 2 350 korun měsíčně. A on si tak každý rozmyslí, jestli mu to stačí k životu anebo jestli konečně začne pracovat. Teď, když nezaměstnanost soustavně klesá, to říkám se stále větším a větším důrazem, protože ubývá případů, kdy si lidé poctivě práci hledají, a zůstává zhruba stejný počet případů, kdy dokonce celá generace žije na sociálních dávkách, celá generace dvacet let nepracovala, a to je stav, který nemůžete změnit nějakým přesvědčováním. Jediným nástrojem je těch 2 350 korun měsíčně.“