Úvodní část svého pravidelného mediálního hodnocení věnuje Petr Žantovský připomenutím nejkřiklavějších omylů, jichž se sdělovací prostředky v uplynulém týdnu dopouštěly, a začíná výrokem zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó. „V pondělních Událostech nám pan Szántó ve své reportáži o Sýrii vcelku jednoznačně a bez sebemenší pochybnosti pronesl větu: ´Je těžké si vybrat mezi teroristy z Islámského státu a vládou Bašára Asada, která zabíjí vlastní obyvatele plynem´,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
K razantnímu prohlášení redaktora poznamenává, že je sice skutečností, že v Sýrii zahynulo několik stovek lidí po použití bojového plynu, ale nikdo neprokázal, že by to provedly vládní jednotky na pokyn prezidenta Asada. „Nebo jestli to provedly ty protestní guerilly, které tam už několik let operují a které způsobily tu neskutečnou humanitární katastrofu, kdy ze Sýrie utekly tři miliony obyvatel do zahraničí právě před touhle občanskou válkou, kterou tam guerilly rozpoutaly. Zřejmě tedy s podporou Spojených států, protože veškerá vyjádření pana Obamy jsou zaměřena proti Bašáru Asadovi a jeho legitimní vládě,“ myslí si mediální analytik.
Je trestuhodné šířit nepotvrzené skutečnosti jako zahraniční zpravodaj ČT
V té souvislosti mu to nedá nepřipomenout nedávné prohlášení prezidenta Baracka Obamy, že spojenecké úsilí o likvidaci teroristické organizace Islámský stát v Iráku a Levantě je dobré využít k tomu, aby současně byla svržena vláda Bašára Asada. „Tuhle větu v našich médiích nikdo moc neopakoval, a pokud vím ani nekomentoval. Zato nám pan Szántó prohlásil zcela apodikticky, že Bašár Asad byl tím, kdo zabil stovky lidí plynem. Je to lež jako věž minimálně do té doby, než to pan Szántó nebo kdokoli jiný prokáže. Nikdo to neprokázal, a tudíž je absolutně trestuhodné to šířit jako skutečnost,“ konstatuje Petr Žantovský.
Psali jsme:
Další chybu sdělovacích prostředků za poslední dny vidí v nekonečné sérii v podstatě hloupých reportáží o vybuchující munici ve Vrběticích. „Musím poznamenat, že mám z celé téhle anabáze jeden velmi intenzívní pocit, že všechna naše média se ze dne na den stala bulvárními. Způsob, jakým se ať už v České televizi nebo kdekoli jinde referuje o práci lidí zasahujících v této lokalitě, je naprosto nepřijatelný, ať už jde o jednotlivé složky armády, policie nebo záchranářů, které jsou představovány jako spolek neumětelů a amatérů,“ konstatuje mediální odborník.
Informování o Vrběticích ukázalo, že česká žurnalistika je bulvární stoka
Vadí mu, že novináři neumí pochválit, že se podařila evakuace obyvatel, že to bylo zkoordinované a profesionálně provedené. „Neustále šťouráme v těchto věcech, abychom se došťourali něčeho opravdu šmakovného, abychom našli toho pomyslného viníka, postavili ho na pranýř a stříleli na něj ze všech samostřílů. Je to velmi nechutné, protože ten příběh ve Vrběticích má několik kladných hrdinů, a to jsou právě především ozbrojené složky, policie a záchranáři, kterým se skutečně podařilo zabránit mnohem větší katastrofě,“ míní Petr Žantovský.
Podivuje se proto nad tím, na co se při informování o situaci ve Vrběticích sdělovací prostředky soustřeďují. „Místo toho, aby se naši novináři zabývali tím, jak je možné, že se někde skladuje takovou dobu takové množství výbušnin, kdo za to nese politicky odpovědnost, tak se zabývají tím, jestli nějaký policejní úředník zatelefonoval všechny věty nějakému starostovi za pět minut dvanáct, pět minut po dvanácté, nebo dvanáct nula nula. To je bulvární žurnalistika. Česká žurnalistika je prostě bulvární stoka, v tom má pan prezident pravdu,“ tvrdí mediální analytik pro ParlamentníListy.cz.
Při hodnocení Václava Havla došlo jen na obvyklé rituální uctívání
Jeho pozornost vzbudil také středeční Hyde Park ČT24, kde byl hostem moderátora Bohumila Klepetka historik a ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma. „Tento díl se týkal polistopadových událostí vedoucích k ustavení nějakého nového politického systému v Československu. A bylo velmi zajímavé, když se moderátor dostal k hodnocení osoby Václava Havla, tak nastalo ono obvyklé rituální uctívání svatého a nedocenitelnost jak jeho projevů, činů nebo slov,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Podle jeho názoru měl redaktor k tématu o končícím socialismu u nás věcně odcitovat slova Václava Havla z února 1990, která řekl v Moskvě, kde mu při jednání s Michailem Gorbačovem předhodili, že se snaží navrátit Československo ke kapitalismu a pronásledovat komunisty. „Pan Havel tehdy řekl, cituji to slovo od slova z historické literatury, takže je to úplně autentické: ´Nic takového. My se vracíme k normálnímu demokratickému pluralismu a nechystáme se vracet továrny jejich vlastníkům. U nás budou existovat všechny formy vlastnictví, smíšená ekonomika a trh. Jestliže se v sovětském tisku objeví tvrzení, že likviduji socialismus, bude to nepravda´,“ připomíná mediální odborník Havlův výrok.
Pojmy socialismus a sociálně spravedlivý řád pokryla normalizační špína
Tato slova tehdejšího prezidenta považuje za vážná a důležitá. „Havel poté mnohokrát prohlásil, že vlastně je pro ten kapitalismus a že se mu líbí tržní hospodářství. Mluvil o tom, že je pro přechod na tržní hospodářství a v podstatě obhajoval transformační proces, který byl nastartován na ministerstvu financí Václavem Klausem. Mnohokrát potom byl kritizován hlavně ze strany pravicových politiků, že je ve své podstatě přesvědčeným socialistou. On to odmítal, protože slovo socialismus mu jako intelektuálovi z pražské kavárny smrdělo,“ poznamenává Petr Žantovský.
Upozorňuje na to, že pojmy socialismus a sociálně spravedlivý řád zdiskreditovali komunisté a dodnes jsou ta slova pokryta normalizační špínou. „A to říkám jako člověk, který se staví kriticky k socialismu, ale samotné pojmy jsou bezpříznakové, ve své podstatě něco znamenají. To, že se v Česku začaly chápat negativně, vulgárně nebo pejorativně, je práce různých intelektuálů, tedy i Václava Havla. Avšak jak vidíme, na samém začátku prohlásil, že když se o něm objeví, že odstraňuje socialismus, bude to lež,“ říká mediální analytik.
V příjemné tváři z televize by analytik takovou míru nenávisti nehledal
Proto je přesvědčen, že tehdejší Havlova slova měl moderátor přečíst k tématu končícího socialismu u nás, protože pak by teprve pořad Hyde Park 24 dostal zajímavý náboj, bylo by o čem diskutovat a možná bychom se i něco zajímavého dozvěděli. „Takhle jsme se dozvěděli jenom to, co nám chtěl říci pan Tůma. Toho bylo sice hodně, protože to je fundovaný historik, ale od pana redaktora jsme se nedozvěděli nic. A to je škoda, když si ho platíme z koncesionářských poplatků, pana Tůmu si neplatíme,“ upozorňuje Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Pro závěrečné téma se nechal inspirovat rozhovorem, který pro ParlamentníListy.cz poskytla herečka, zpěvačka a moderátorka Pavlína Filipovská. „Musím říct, že mi v tom naprosto neuvěřitelném rozhovoru vyrazila dech svou agresivitou ve vztahu k Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. V té distingované a příjemné tváři z televize bych nehledal tu míru nenávisti, zášti a agresivity. No ale dobrá, to se může stát každému, že změní povahu nebo že skrývá povahu pod líbivou tvář,“ připouští pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru se podepsala i Filipovská
Když už nás tedy paní Filipovská poučila o tom, jak je třeba Miloš Zeman špatný, tak Petra Žantovského napadlo vybrat několik zajímavých citátů k paní Filipovské, které dal do kontextu. „Ve zmíněném rozhovoru v Parlamentních listech praví: ´V mém životě figurují jen dva prezidenti. Jednoho jsem nezažila, neboť to byl prezident Masaryk. Ten druhý je Václav Havel, který zřejmě bude mým doživotním prezidentem. Ty pocty a uznání, co sklízí Václav Havel za hranicemi mu zřejmě samolibí a snaživí hoši – míněn tím Zeman a Klaus – nesmírně pyšní sami na sebe velmi závidí. Je to žárlivost. Protože ať dělají, co dělají, tak Havlovi nesahají ani po kotníky,“ cituje analytik hereččina slova.
Pro kontrast s nimi nabízí ještě jeden citát, který se také týká postoje paní Filipovské k Václavu Havlovi. „Pohrdáme těmi, kdo v nezkrotné pýše, ješitné nadřazenosti, sobeckém zájmu nebo dokonce za mrzký peníz se kdekoli na světě – a také u nás se našla skupinka takových odpadlíků a zrádců – odtrhnou a izolují od vlastního lidu, jeho života a skutečných zájmů a s neúprosnou logikou se stávají nástrojem antihumanistických sil imperialismu a v jejich službě hlasateli rozvratu a nesváru mezi národy,“ čte Petr Žantovský z podpisové kampaně významných osobností kultury „Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru“, pro níž se vžil název Anticharta a kterou Pavlína Filipovská také podepsala.
Lidé, kteří kdysi pohrdali Havlem, by ho dnes neměli vynášet do nebe
To dostatečně ilustruje skutečnost, jak se v čase mění vztah ke světu i názory na něj. „Domnívám se ale, že lidé, kteří pohrdali Václavem Havlem tehdy, by ho asi dnes neměli vynášet do nebe. Nebo pokud změnili názor, tak bychom aspoň měli vědět, proč tak činí. Jeden z důvodů může být v tom, že se paní Filipovská stala také velkou bojovnicí za navracení majetku církvím. Jak jsme se dozvěděli, tak 9. srpna 2012 podepsala petici, která požaduje – cituji: ´Vrátit vše, co bylo ukradeno, nejde o žádný dar ze strany státu, ale o vyrovnání, církve budou hospodařit samostatně na vlastní odpovědnost, jejich příspěvek společnosti je nesporný, školy, nemocnice, hospice, charita´,“ připomíná mediální odborník.
Doporučuje dát si slova ze zmíněné petice do kontextu s tím, co říká Tomáš Holub, generální sekretář Biskupské konference. „Pan Holub oficiálně i v České televizi prohlašuje, že žádné hospice stavět nebudou, ale ty peníze, které dostaly díky restitučnímu zákonu, budou investovat na finančních trzích. Proto je dobré se orientovat, je dobré číst pozorně, je dobré si pamatovat a dávat věci do kontextu, než propadneme nějakému zbytečnému nadšení či optimismu z někoho či z něčeho, z člověka či fenoménu,“ doporučuje závěrem Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
