„Obor písmoznalectví se u nás nestuduje a nikdy nestudoval. Písmoznalci jsou jmenováni Ministerstvem spravedlnosti na návrh poradního sboru ministra spravedlnosti pro otázky písmoznalectví, který se skládá pouze z příslušníků policie, tedy ministra vnitra. To znamená, že si policisté u soudů vytvořili skupinu svých lidí, kteří dělají posudky bez znalostí vědního oboru, zato se silnými vazbami na vyšetřovatele,“ napsal v loňském roce předseda České strany národně sociální (ČSNS) Michal Klusáček. Písmoznalci jsou opravdu dost tajnou společností zasvěcenců, na základě jejichž posudků padaly soudní rozsudky v mnoha důležitých kauzách.
Psali jsme:
V hlavní roli grafoložka
„Co se týče takzvaného oboru písmoznalectví, jako takový neexistuje. To je důležitá informace pro všechny, proti kterým byl posudek písmoznalce použit. Je pouze vědní obor grafologie neboli znalost ručního písma, který je akreditován Ministerstvem školství jako rekvalifikační kurz. Posudky z oboru grafologie i z takzvaného oboru písmoznalectví jsou posudky pouze subjektivní a tudíž je nutno vždy tyto posudky doplnit dalšími důkazy. A zde se dostáváme k zádrhelu číslo dvě. Soudy u nás často rozhodují na základě jednoho subjektivního znaleckého posudku,“ napsal ještě Klusáček. Ostatně všechny tyto informace se dozvěděl od znalkyně z oboru grafologie Anny Grabowské, která je přesvědčena o tom, že není objektivní důvod pro uzavření oboru zkoumajícího ruční písmo veřejnosti.
Právě ona vede dlouhá léta zuřivý konkurenční boj s písmoznalci a dlouhou dobu byla proti přesile neúspěšná. Až nyní se začalo blýskat na lepší časy. Jde totiž o to, že posudky písmoznalců jsou u soudu opravdu často hlavním důkazem. Jde například o zvlášť závažné hospodářské delikty, ale také o občanskoprávní spory, kde jsou ve hře velké peníze. Posudky dodnes v Česku mohla dělat uzavřená skupina třiceti lidí, bývalých a současných policistů. Přestože jde o velmi výnosnou činnost, množství požadavků nestíhali. Když ale začaly některé soudy využívat služeb vystudované znalkyně Grabowské, začali písmoznalci ze strachu z konkurence kolem sebe kopat. Mluvčí Kriminalistického ústavu v Praze Petra Srnková ParlamentnímListům.cz na otázky týkající se písmoznalectví odpověděla, ale velmi vyhýbavě. Přepis celého rozhovoru je na konci článku jako samostatná příloha.
Psali jsme:
Nenávist písmoznalců
Na serveru www.pismoznalectvi.com, kdy vlastníkem domény je bývalý pracovník KÚP Jan Zimmer, začali Grabowskou anonymně písmoznalci vymýtat jako ďábla. V zesměšňujících komentářích, které ale následně ze stránek zmizely, psali, že obcuje s ďáblem, týrá děti a provozuje pedofilii. V jiném komentáři ji zase nazývali Hrabiwskou s tím, že jsou její písmoznalecké posudky čtenáři fantasy nazývány hrobokapsy. Miloš Šanda z Kriminalistického ústavu v Praze před čtyřmi lety poslal na Ministerstvo spravedlnosti, přesněji na jeho odbor dohledu, stížnost, že znalkyně Grabowská vypracovává posudky v oboru písmoznalectví, přičemž se specializuje na grafologii. Zabýval se tím Krajský soud v Praze a tam zjistili, že Grabowskou nelze postihnout. Přesto to mělo dopad na její práci, protože ji většina soudů hodila přes palubu.
Před pěti lety jako první v Česku navíc získala akreditační osvědčení od Českého institutu pro akreditaci (ČIA), které ji jako nestrannou a nezávislou opravňuje zkoumat ruční písmo a vydávat posudky i odborná vyjádření k pravosti podpisu a textu včetně profilu pisatele. Boj písmoznalců proti ní pak ještě přitvrdil. Grabowská byla dokonce Městským soudem v Praze nepravomocně odvolána z funkce pro hrubé porušování povinnosti znalce, ale po odvolání a následném rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti pod vedením Jiřího Pospíšila bylo toto rozhodnutí zrušeno. U Okresního soudu v Hradci Králové byla zase trestně stíhaná pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Před dvěma lety byla Grabowská zproštěna obžaloby v celé šíři, aniž by se státní zástupce proti tomu odvolal.
A o co v posledně zmíněném soudním řízení šlo? Týkalo se znaleckého posudku, který zpracovávala jako znalec ad hoc pro účely jiného trestního řízení. Obžalobou byl označen za nepravdivý. Zásadním důkazem však byl revizní znalecký posudek zpracovaný Kriminalistickým ústavem v Praze. Ten nad rámec znaleckého zkoumání, nedůvodně a neobjektivně rozebíral právě Grabowskou. Byl vyhotoven ještě další znalecký posudek, který naopak potvrdil závěry Grabowské. Nebyla zpochybněna ani její odborná způsobilost. Nakonec je nutné zdůraznit, že v odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové je konstatováno: „Že dle názoru soudu vyplývá zcela jednoznačná zaujatost této instituce (tedy KÚP) vůči Grabowské."
Psali jsme:
Písmoznalectví, obor vyvolených
Nicméně písmoznalectví a v současnosti i další obor, tedy kriminalistika – expertiza ručního písma, jsou v podstatě jedno a totéž. Druhý zmiňovaný obor však nemá žádný poradní orgán, který by zastřešoval znalosti ručního písma nového znalce. Někteří znalci jsou jmenováni pro oba obory současně, i když se jedná o obory v podstatě totožné. Grafologie je však zavedeným rekvalifikačním oborem Ministerstva školství, který zastřešuje identifikaci i profilování pisatele. Podle Ministerstva školství není písmoznalectví uvedeno v soustavě oborů vzdělávání v základním, středním a vyšším odborném vzdělání jako obor. Proto není možné absolvovat studium vedoucí přímo k získání této kvalifikace. Ostatně bývalý ředitel KÚP Emil Vančo také přiznal, že se znalosti písmoznalectví dědí z otce na syna, což ústavu dělá problémy. Prostě písmoznalectví se nikde jako vědecký obor neučilo a neučí a znalosti lze získat pouze na KÚP za předpokladu vstupu do policejních řad, takže jsou dnešní písmoznalci bývalí či současní policisté.
Znalkyně Anna Grabowská vede již několik let trpělivý boj za očištění svého jména, ale i za vědní obor grafologie. Jde jí také o rozbití monopolu písmoznalců rekrutujících se z KÚP. Nicméně již z průběhu jejího soudu, kde byla doložena subjektivita posudků, jak z písmoznalectví, tak i z grafologie, je zřejmé, že rozsudky soudů na základě písmoznaleckých posudků vzbuzují obrovské otazníky.
Ústav: Zeptejte se jinde
Tisková mluvčí Kriminalistického ústavu v Praze Petra Srnková ParlamentníListy.cz většinou odkazovala na jiné instituce.
Je pravda, že tuzemští písmoznalci pocházejí pouze z líhně KÚP či policejních orgánů?
Kriminalistický ústav Praha Policie ČR nevede evidenci znalců, ani údaje, z jakých oblastí se do znalecké činnosti znalci rekrutovali. Obraťte se proto s tímto dotazem na Ministerstvo spravedlnosti, které utváří a vede seznam znalců a tlumočníků.
Jak se stavíte k obviněním, že policisté u soudů vytvořili skupinu svých lidí, kteří dělají posudky bez znalosti vědního oboru, protože se nikde nevyučuje, zato se silnými vazbami na vyšetřovatele?
Nemáme žádné informace o obviněních, o kterých hovoříte. Podle našich zkušeností zajímá žadatele o znalecký posudek především kvalita, lhůta a cena, a podle toho se také rozhodují, komu jej zadají.
Prý písmoznalectví jako obor neexistuje, existuje jen obor grafologie. Je to tak?
Zde bych Vás opět odkázala na Ministerstvo spravedlnosti, které určuje a spravuje systemizaci znaleckých oborů, proto je kompetentní podat podrobný výklad. Internetové stránky www.justice.cz.
Jak se stavíte k tomu, že posudky z oboru písmoznalectví jsou subjektivní a měly by být doplněny ještě dalšími důkazy, k čemuž v některých případech nedošlo? Nejsou rozsudky na základě posudků z písmoznalectví tedy zpětně napadnutelné?
Kriminalistický ústav Praha není subjektem, který je činný ve fázi hodnocení znaleckého posudku. Zodpovědět tuto otázku mohou opět pouze orgány, které znalecké posudky v příslušných řízeních hodnotí, tedy orgány činné v trestní řízení, tedy státní zastupitelství či soudy, případně Ministerstvo spravedlnosti.
Není obor kriminalistika - expertiza ručního písma jen zahalením toho, že obor písmoznalectví dle Ministerstva školství neexistuje, nikde se nevyučuje a tak dále?
Jak jsem již uvedla výše, systemizaci znaleckých oborů určuje a spravuje Ministerstvo spravedlnosti, které je kompetentní podat podrobný výklad i stanovisko k případnému názoru Ministerstva školství.
Jak vnímáte mnohé zprávy o této problematice v médiích?
Obecně lze říci, že informace, které se týkají všech znaleckých oborů v naší kompetenci, sledujeme. Relevanci těchto zpráv však hodnotíme podle toho, zda je podává žurnalista zasvěcený do dané problematiky a zda publikované informace komentují osoby znalé merita věci. Od tohoto hodnocení se poté odvíjí naše případná stanoviska či komentáře, pakliže věc nespadá do kompetence jiných orgánů.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
