Mezinárodní srovnání varuje: Chudé děti mají u nás se vzděláváním větší problémy než jinde

15.03.2014 20:02

Jako již více zpráv z mnoha, ani tato nepotěší. Uvádí totiž, že Česká republika patří k pěti zemím OECD, kde má chudoba a špatné rodinné zázemí největší dopad na vzdělání dětí. Jasně to ukázala například mezinárodní srovnání matematické gramotnosti. Největší problém pak mají děti a mladí lidé, kterým rodinné prostředí nahrazuje institucionální péče.

Mezinárodní srovnání varuje: Chudé děti mají u nás se vzděláváním větší problémy než jinde
Foto: Hans Štembera
Popisek: Na Právnické fakultě UK se sešli kandidáti na prezidenta Jiří Dienstbier, Přemysl Sobotka a Miloš Zeman ke společné debatě

Faktem je, že volbu školy a její absolvování výrazně ovlivňují zájem, podpora a finanční možnosti rodiny. Pokud tomu tak není, je to problém. A ten se odráží na tom, že děti – včetně těch nadaných – kvůli handicapu nemohou studovat. Je třeba jim pomoci a bohužel stát na to nestačí. I proto se v pomoci angažují též firmy a další organizace. Bylo a je tomu tak i v případě Radovana Laciho z České Lípy.

„Chtěl jsem všem dokázat, že i kluk z dětského domova, kde jsem strávil více než 16 let svého života, může vystudovat vysokou školu…“ svěřil se s tím, jaké rozhodnutí stálo na počátku toho, než za svým přáním začal jít i konkrétními kroky.

Radovan, který zažíval odmítání už na základce, je na cestě za magisterským titulem

Roky pobytu v dětském domově pokládá jako životní zkušenost a jak říká, bere si z nich jen to nejlepší. I když dříve sebevědomím prý neoplýval, v současné době, kdy už mu zbývá jen jeden rok k dosažení magisterského titulu v marketingové komunikaci, z něj srší energie a podnikavost. Stal se jedním ze zakladatelů platformy Vteřina poté, která též pomáhá mladým lidem z dětských domovů zorientovat se ve světě mimo institucionální péči. S kapelou Mimosféry, kterou založil, pořádá kromě koncertů také hudební dílny v dětských domovech.

Začátky toho všeho ale, jak se dá vytušit, čítankové nebyly.

S diskriminací se Radovan totiž setkal už na základní škole – kde se prý paní učitelka domnívala, že romský spolužák brzdí třídu v rozvoji a navrhovala jeho přesun do zvláštní školy. Možná právě to na něj zapůsobilo jako motivace. Uvědomil si totiž, že vzdělání představuje vstupenku k lepším životním příležitostem.

Je hodně věcí, kterých se může člověk bát, studium tam ale nepatří, říká 

„Nejen, že mám širší obzor v různých oborech. Mám také možnost dělat to, co opravdu chci. Proto mladým lidem vzkazuji: Studujte, dokud máte možnost. Pokud se strachujete, že studium nezvládnete a nezkusili jste to, jak můžete vědět, že to nepůjde? Na světě je mnoho věcí, kterých by se člověk měl bát, ale studium mezi ně nepatří,“ pochvaluje si v současné době mladík.

Překypuje navíc i dalšími plány do budoucna: Až dokončí prý vysokou školu, chce se začít zdokonalovat v cizích jazycích. „S kapelou plánujeme koncerty, festivaly a benefiční akce pro děti z dětských domovů. Zároveň se těším na dotočení desky, jejíž pilotní píseň Nebe v nás je určená mladým lidem z dětských domovů. Schopnost pomáhat chápu jako jistou formu nezávislosti. Nebýt jí, nemohl bych být aktivní směrem k mladým lidem z dětských domovů a dělat to, co mě opravdu naplňuje. Musím se přiznat, že nic z toho by bez stipendia z Fondu vzdělání asi možné hned tak dosáhnout nebylo. Bylo by to daleko obtížnější,“ řekl ParlamentnímListům.cz.

Tam kde nestačí stát, pomáhají firmy. Je dobré zjišťovat, kam se obrátit

A tím naznačil cestu, která otevírá podobné šance všem mladým lidem i dětem (od šesti do 26 let). Předpokladem je to, že musí být nadaní, mít dobré studijní výsledky (do průměru prospěchu 2,0) a musí být nějak handicapováni v možnosti, aby na studia (střední i vysoké školy) mohli nastoupit. Jak už bylo zmíněno, za handicap je považována špatná sociálněekonomická situace prostředí, v kterém dítě žije, zdravotní handicap či institucionální výchova. Pokud dítě tato kritéria splňuje, určitě stojí za to vyvinout úsilí a obrátit se na některé z institucí se žádostí o přiznání stipendia. Navíc existují i případy, kdy lze pomoci dětem i jednorázově – třeba v nákupu nějakých nezbytných pomůcek pro jejich další vzdělávání.

Pravdou je, že i stát poskytuje různé dotační programy pro sociálně znevýhodněné studenty,  je třeba tedy v případě zájmu se po informacích shánět, ale důležitou roli v této oblasti sehrávají i firmy a další organizace, například ČSOB a Výbor dobré vůle – což je Nadace Olgy Havlové. Ta právě v tomto období uzavřela první kolo žádostí do Fondu vzdělání pro letošní rok, který dá šanci opět dalším několika studentům – podobně jako tomu je u výše uvedeného Radovana. Šance uspět a podporu získat je přitom poměrně vysoká – údajně vyšší než padesát procent.

Pomohli více jak čtyřem stovkám studentů. Šance pomoc získat je prý vysoká

Díky Výboru dobré vůle (který funguje od roku 1995) dosud získalo stipendium 418 studentů, dalších více než 440 využilo jednorázový příspěvek. Na vzdělání téměř 900 studentů středních, vyšších odborných a vysokých škol tak putovala částka přesahující 23 milionů korun. V letošním ročníku Fond vzdělání rozdělí opět částku přesahující milion korun. V současnosti pravidelné stipendium pobírá 62 studentů.

Posláním Fondu vzdělání je podporovat nadané děti nejen z dětských domovů, ale také ty se zdravotním handicapem, nebo ty, které vyrůstají v obtížných sociálních podmínkách. Pokud jde o sociálně znevýhodněnou mládež, Fond vzdělání každoročně vynakládá na jejich studium přibližně polovinu finančních prostředků. „Mezi uchazeči o vysokoškolské studium je největší zájem o humanitní zaměření, např. o pedagogické, lékařské nebo právnické fakulty. Úspěšně s nimi soupeří také ekonomické obory či lékařské fakulty. Ze středních škol vyhrávají gymnázia nebo umělecké střední školy jako třeba konzervatoře,“ prozradila ParlamentnímListům.cz Monika Granja z Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Přiznala však zároveň, že ne vždy nakonec i přes tuto pomoc všichni studenti svá studia dokončí.

(Stipendia Fondu vzdělání budou letos opět jako v minulých letech udělena ve dvou vlnách. Uzávěrka jarních žádostí proběhla 25. února, podzimní bude následovat o šest měsíců později, pozn. red.)

Každý třetí Čech má maturitu, děti z dětského domova za populací těžce pokulhávají

V současné době má v běžné populaci středoškolské vzdělání s maturitou přibližně třetina lidí. „Podíváme-li se ale na děti z dětského domova, střední školu jich vystudují jen zhruba tři procenta. Vysokoškolské vzdělání se těmto dětem podaří získat naprosto ojediněle,“ řekla ParlamentnímListům.cz Alena Králíková, manažerka pro společenskou odpovědnost ČSOB. A pro srovnání dále doplnila, že mezi dětmi vyučených rodičů činí podíl gymnazistů necelých 18 % a mezi dětmi vysokoškoláků toto číslo naopak dosahuje 71 %.

Jisté je jedno - investice do vzdělávání zvyšuje zaměstnatelnost a vyplácí se i ekonomicky. Je důležitá i v době krize, protože znevýhodněné děti a mladí lidé s nižším vzděláním jsou jí zasaženi nejvíce. Nejpodstatnější z hlediska přínosu pro veřejné finance jsou tedy i podle odborných analýz investice do dokončení středního vzdělání žáků.  

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Poznají české děti fake news? Zjistili jsme, že na vybrané školy míří inspektoři

14:22 Poznají české děti fake news? Zjistili jsme, že na vybrané školy míří inspektoři

Jak se v českých školách vyučuje mediální gramotnost, bude v letošním roce prakticky hodnotit Česká …