To je téměř o tři čtvrtiny. A protože během této doby se zvýšila DPH, kterou školy při platbách vrátí státu zpět (z 5 na 14%), činí celkový pokles zmiňovaných neuvěřitelných 80 procent.
Likvidace českého školství?
Podle významného českého vydavatele učebnic Jiřího Frause z Plzně, 79 procent škol nemůže koupit žádnou novou učební pomůcku. „Učebnice jsou ve školských zařízeních většinou morálně i fyzicky zastaralé. Chybí vize – ale co chcete, když máme od takzvané něžné revoluce již patnáctého ministra! Kolabuje celé výrobní odvětví, které se zabývalo vývojem a výrobou učebnic a výukových materiálů,“ pokračuje dále Fraus, který je členem představenstva Svazu českých knihkupců a nakladatelů. „ I přes těžkou dobu se podařilo připravit řadu učebnic, které získaly mnoho mezinárodních ocenění a mohly významně zvednout kvalitu a atraktivnost výuky.
Současná vláda bohužel tuto konkurenční výhodu nevidí a naopak se jí snaží všemožně zbavit.“ Od roku 2008 byl postupně utlumován vývoj a v současné době je již zcela zastaven. Z dramaticky klesajících příjmů jej již nelze financovat. Letos podle Frause vyjde minimum novinek a prodej se realizuje pouze z již vyrobených zásob. České učebnice, které měly světovou pověst, tak stojí na hraně, odkud není rychlého návratu. A to se přímo dotýká i základní vzdělanosti.
„Školy se snaží sehnat prostředky, jak se dá,“ říká předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová. „Nelze ale všechno nechat jen na zřizovatelích – obcích, městech nebo krajích. Vzdělání by měl mít především v gesci stát a tomu by také mělo záležet na kvalitní vzdělanosti. Vezměte si třeba tolik doporučované interaktivní tabule,“ pokračuje pro ParlamentniListy.cz Stýblová. „Pětasedmdesát procent škol je nemá – a tam, kde jsou, se musí třídy střídat. To znamená, že čekají několik dní a až pak napochodují do počítačové učebny. V tom ale není žádný systém,“ pojmenovává nedostatky z přímé praxe Stýblová.
Komenský by zaplakal
„Naše město má jednu z největších škol v Plzeňském kraji,“ říká místostarosta Přeštic Jan Königsmark, který zde učí jazyky. „Osm stovek dětí je opravdu hodně, ale protože jsme větší město, základku držíme v dobrém stavu. Když by ale stát přenášel svoji zodpovědnost a další náklady na města, pro menší obce a jejich školství by to bylo likvidační,“ myslí si.
Máte pocit, že má české školství skutečně tak vážné potíže?Anketa
Představoval by si proto, že stát a potažmo vláda, se bude starat o kvalitní výchovu nové generace. To je i názor Víta Pátka z nakladatelství Fraus.
„Že budou zajištěny rovné podmínky ke vzdělání, což je ostatně v ústavě, a obce nebo města přidají jakousi nadhodnotu, takovou třešničku na dortu. Ale ony nemohou přece zajišťovat veškeré potřeby základních i středních škol a učilišť, stejně jako krajské úřady. Vzdělání založené na víceméně nahodilém vydávání evropských peněz z různých operačních fondů není koncepčním řešením a neřeší dlouhodobě udržitelný rozvoj. Musím říci, že za posledního odejitého ministra školství to byla skutečná katastrofa,“ hodnotí situaci další z oslovených - Jiří Fraus.
„To, že stát přestal hradit učebnice, nemá v Evropské unii a zemích OECD obdoby. Kam se hrabeme na Rakousko, které dává na školství 6procent hrubého domácího produktu (HDP) nebo dokonce Finsko s 7,5% HDP. A to jsme prosím národ, který dal světu Jana Amose Komenského. Ten by se fakt divil, co se tu děje. My dáváme jen čtyři procenta a ministerstvo deklaruje, že by se ve výhledu chtělo vrátit k číslům z roku 2007," stěžuje si dál Faus.
A z dalších úst zaznívá doplnění. “S každým ministrem přichází a zase odchází koncepce,“ pokračuje Hana Stýblová a dodává, že i přesto, že se deklaruje, že prioritou je vzdělávání. "Skutečnost je ale jiná,“ podotýká.
A ke slovu se dere opět nakladatel Vít Pátek. „Evropské peníze, kterých je někdy nepředstavitelné množství, tečou zcela nelogicky jen do některých škol – myslíte, že je normální, aby jedna nejmenovaná odborná škola měla speciální učebnici za statisíce a škola o pár kilometrů dále používala doslova trhance?“ ptá se rozčíleně. „Informace v učebnicích občanky, dějepisu, zeměpisu i dalších jsou staré, data jsou mnohokrát přepisovaná, je tohle normální?“ dodává další otázku.
A tak prý to, že české učebnice hledí do tváře smrti, není nadsazené. Skutečnost, že v Belgii musí žáci škol používat výhradně tablety a stahovat si programy z internetu, zní v českých podmínkách jako science fiction.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
