„Zvolili jsme tuto poněkud nezvyklou formu, abychom se na Hlávkovo dílo a zásluhy podívali v tomto historicky přeexponovaném období i za horizontem roku 1918 a dalších osmičkových let,“ zdůraznil na začátku akce ředitel Masarykova ústavu Luboš Velek. Předseda Senátu Milan Štěch potom označil Hlávkovu snahu podporovat vědce, rozvíjet českou kulturu a pomáhat studentům za výzvu i pro současné české průmyslníky a podnikatele.

Milník pro národ

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se zaměřila na Hlávkovy zásluhy o založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, která se stala předchůdkyní současné Akademie věd: Hlávka této instituci anonymně věnoval 200 tisíc zlatých a byl jejím prvním prezidentem. „Snahy založit českou akademii věd měly hlubší kořeny, ale do konce tento nápad dovedl právě až Josef Hlávka, a to díky svému rozhledu, pracovitosti, finančnímu zajištění a především díky své velké vizi,“ řekla Eva Zažímalová s tím, že založení akademie bylo milníkem pro celý český národ.

Poté již následovaly odborné přednášky, v kterých vystoupili přední odborníci na Hlávkův život a dílo. Zatímco Zdeněk Pousta připomněl Hlávkovo propojení s Karlovou univerzitou a stavbu Zemské porodnice (dodnes stále fungující pod názvem U Apolináře), kterou nechal moderně rozčlenit na jednotlivé pavilony, vídeňský historik Wolfgang Bahr sledoval Hlávkovy stopy ve Vídni, včetně jeho dostavby vídeňské Opery.