Naším domovem je krásná a jedinečná krajina, která svým zcela unikátním charakterem každodenně obohacuje naše životy. Jsme si ale vědomi toho, co ji může trápit? V následujících vydáních Zpravodaje Mikulova bychom čtenářům rádi přiblížili několik vážných problémů, kterými je Pálava sužována. Každý z nás totiž může přispět k tomu, aby se naše krajina zachovala pro další generace v plné síle a kráse.

Žijeme v chráněné krajinné oblasti, slovy zákona o ochraně přírody a krajiny tedy v území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. To všechno Pálava splňuje – je monumentálním vápencovým bradlem čnějícím nad malebnými lány vinohradů a hostícím vzácné rostliny a živočichy; je místem, kde žili lovci mamutů a další významné kultury; a je i souostrovím stepních a lesních biotopů v polní krajině, tedy v kontextu svého okolí je až jakýmsi magickým zjevením. Současně je však územím velmi intenzivně zemědělsky a turisticky využívaným, což ji nesmírně zatěžuje. Proto je potřeba mít stále na zřeteli riziko ztráty nejvýznamnějšího z výše zmíněných atributů kvality krajiny, a to její harmoničnosti. Tedy toho, čím se liší od dnes běžné zemědělské krajiny a díky čemu byla vyhlášena za chráněnou krajinnou oblast. Situace je o to vážnější, že právě tento ukazatel je zřejmě tím nejdůležitějším pro vnímání hodnoty určitého území širokou veřejností.