Světový den mokřadů [1], který připadá na tento pátek, má připomenout, proč je potřeba chránit slatiny, rašeliniště, pobřežní pásma rybníků, lužní lesy, nivy řek, slepá ramena, tůně, zaplavované louky či prameniště [2]. Tato mimořádně cenná místa totiž zadržují vodu v krajině, příznivě ovlivňují podnebí, zajišťují výnosy v zemědělství a v neposlední řadě jsou domovem mnoha vzácných rostlin a živočichů. Česká republika je střechou Evropy – u nás většina řek a potoků pramení a odtéká do sousedních států. Zadržet tuto vodu v krajině je úkol, ke kterému se hlásí i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), odborná státní instituce, která pečuje o chráněná území a ohrožené druhy.
„Právě díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR se daří udržovat a obnovovat zamokřená území. Ta fungují jako houba, když prší a vody je dost, tak ji nasají a zadrží. V období beze srážek vodu pomalu uvolňují a umožňují tak přežití rostlinám a živočichům, které vlhké prostředí potřebují k životu. V posledních letech jsme podpořili stovky projektů na obnovu a údržbu mokřadů,“ říká František Pelc, ředitel AOPK ČR a dodal: „Doufáme, že letošní zima pomůže obnovit zásoby vody, ale podstatná je právě struktura naší krajiny, aby voda hned neodtekla.“
Zdrojem financí jsou krajinotvorné programy, jako je Program péče o krajinu či Program obnovy přirozených funkcí krajiny, které AOPK ČR spravuje. Pomáhá i evropský Operační program Životní prostředí [3] - od roku 2014 byly už schváleny projekty za téměř půl miliardy korun. Několik úspěšných projektů je uvedeno níže.
Příklady úspěšných projektů:
Karlovarský kraj, Krásenské rašeliniště
Původně odvodněné rašeliniště znovu zadržuje vodu
Leží nedaleko hradu a města Loket v centrální části Slavkovského lesa. Díky vstřícnosti města Loket bylo rašeliniště, ohrožené zarůstáním a odvodněním, během let 2014–2017 obnoveno. Aby se rozmanitá příroda na rašeliniště vrátila, muselo být odstraněno přes 12 ha zarůstajících dřevin a v původních odvodňovacích kanálech byly vystaveny hrázky, které zde zadrží životadárnou vodu. Pozemky nyní kromě cenných druhů rostlin, jako je třeba rosnatka okrouhlolistá, osidlují také vzácné druhy živočichů, například motýli žluťásek borůvkový a perleťovec severní. Vodní plochy se staly domovem žab, vážek. Zdrojem financí byl Program péče o krajinu.
„Jsme rádi, že město Loket šlo do obnovy rašeliniště s námi. Na pozemcích města se tak podařilo vrátit přírodě jedno z nejkrásnějších míst,“ řekl Přemysl Tájek z AOPK ČR, regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les.
Jihočeský kraj, budování nových tůní v CHKO Třeboňsko
V krajině rybníků museli vybudovat tůně pro vzácné živočichy
V krajině tak bohaté na rybníky, jako jsou jižní Čechy, se zdá budování malých tůní nelogické. Drtivá většina rybníků ale slouží k intenzivnímu chovu ryb a ostatním vodním organismům se zde nedaří. Izolované tůně se tak stávají mnohdy jedinými místy ve zdejší krajině, kde mají četné druhy obojživelníků šanci dokončit svůj rozmnožovací cyklus a kde mohou přežívat i mnohé vzácné druhy vodních rostlin či bezobratlých. Na území CHKO Třeboňsko byly v minulých letech desítky takovýchto tůní na vhodných místech zřízeny z prostředků Programu péče o krajinu a pravděpodobně jen díky nim zde dlouhodobě přežívá několik druhů vážek či mokřadních rostlin.
„Symbolem záchrany vzácných živočichů v jižních Čechách by mohla být například i kriticky ohrožená ropucha krátkonohá, která se zde rozmnožuje již jen v několika tůních v pískovnách. Je to paradox – všude krásná krajina s rybníky, ale kvůli intenzivnímu hospodaření je nutné pro mnohé vodní organismy budovat samostatné vodní plochy,“ říká Jiří Bureš z AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Jižní Čechy.
Jihomoravský kraj, národní přírodní rezervace Lednické rybníky
Oprava přelivu Mlýnského a Hlohoveckého rybníka probíhala skoro 3 metry pod úrovní hladiny vody
Oprava hrází a bezpečnostních přelivů za zhruba 7,7 mil. Kč zajistila nejen bezpečnost rybníků, ale umožnila AOPK ČR s vodou v soustavě hospodařit tak, aby tu vzácní živočichové a rostliny měli vhodné podmínky k životu. Například v době hnízdění se nyní udržuje stálá vodní hladina, aby nedocházelo k vyplavování hnízd. Poslední právě ukončená stavba, opravy bezpečnostních přelivů na Mlýnském rybníce a na Hlohoveckém rybníce, byla podpořena z Operačního programu Životní prostředí částkou cca 6,7 mil. Kč. Tato stavba byla náročná nejen technicky, neboť se stavební firma pohybovala 2,9 m pod úrovní hladiny rybníků, ale i koordinačně. Práce musely probíhat mimo hnízdní období a termíny bylo potřeba přizpůsobit také výlovům rybníků, protože některé činnosti mohly být realizovány jen při vypuštěném rybníce.
Obora Obelisk
V nedaleké oboře Obelisk u Lednice, která je součástí mokřadu mezinárodního významu Mokřady dolního Podyjí, bylo obnoveno skoro 16 ha mokřadů. Zdrojem financí byl Operační program Životní prostředí, celková částka 36,9 mil Kč.
„Snažíme se využívat finanční prostředky z evropských zdrojů, abychom pomohli naší přírodě. Přesto, že administrace takových projektů není jednoduchá, stojí nám to za to. Chceme zachovat krajinu, která dokáže zadržet vodu a vytvořit prostředí pro mizející druhy rostlin a živočichů,“ říká Vlastimil Sajfrt z AOPK ČR, Správy CHKO Pálava.
Ústecký kraj, přírodní rezervace Černá louka
V Krušných horách zadržují vodu mokřady
Přírodní rezervace Černá louka je součást mezinárodně významného mokřadu Krušnohorská rašeliniště. V 60. až 80. letech minulého století tu došlo k melioracím podmáčených luk a potoky byly napřímeny. Voda rychle odtékala a krajina začala vysychat. Během revitalizačního projektu bylo vytvořeno nové meandrující koryto, vybudována soustava nových tůní, drobnější přítoky Lučního a Rašelinného potoka byly vyvedeny z napřímeného kanálu volně do nivy, kde se díky tomu obnovily rozsáhlé mokřadní plochy. Celková délka nových koryt je 1820 m a plocha nově vzniklých mokřadních biotopů je 4 ha. Zdrojem financí byl Operační program Životní prostředí, výše příspěvku z EU 6,5 milionu Kč.
„Na Černé louce došlo díky tomuto opatření k optimalizaci vodního režimu a opětovnému zvýšení biodiverzity. Laicky řečeno, tomuto území se vrátila schopnost lépe zadržovat vodu, což je mimo jiné důležité i pro živočichy, kteří ke svému životu potřebují mokřadní biotopy. A například obojživelníkům nebo jeřábům popelavým se tu opět začíná dařit, jak dokládají naše pravidelná pozorování,“ uvedl Petr Kříž z AOPK ČR, ředitel regionálního pracoviště Správa CHKO České středohoří.
Pardubický kraj, národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník, dokončení revitalizace
Bagry vystřídali jeřábi
Bohdanečský rybník je největší rybník bývalé pernštejnské rybniční soustavy. Poslední etapa jeho revitalizace probíhala v letech 2013–2015. Práce spočívaly v odbahnění, úpravách litorálních pásem, vytvořeny byly soustavy lagun a ostrůvků. Došlo ke zvětšení vodní plochy a výraznému rozčlenění souvislých ploch rákosu. Cílem bylo vytvoření pestrého prostředí, které bude vyhovovat zejména ptákům, obojživelníkům a vodním rostlinám. Akce byla významně podpořena z Operačního programu Životní prostředí, celkové náklady činily 85 milionů Kč.
„Po dvou letech, kdy rybník opustily bagry a další těžká technika, je již vidět, že území je rájem nejen pro obojživelníky a vzácné druhy rostlin, ale především pro ptáky. Začali zde po několika letech opět hnízdit rackové, zvyšují se počty hnízdících hus a zdejší ptačí aristokracie, jeřábi popelaví, tady dokonce přečkávají současné mírné zimy a neodlétají na jih. Na tahu koncem října, při každoroční akci Loučení s ptáky, zde mohou lidé pozorovat stovky hus, čejek, kachen a volavek,“ doplnil Vlastimil Peřina z AOPK ČR.
Poznámky:
[1] Dne 2. 2. 1971 byla v íránském městě Ramsar podepsána Úmluva o mokřadech, majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva. Tuto událost připomíná Světový den mokřadů, který připadá právě na 2. února. Česká republika zařadila do seznamu Ramsarské úmluvy celkem 14 lokalit (http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady-mezinarodniho-vyznamu-v-ceske-republice/).
[2] Údaje o více než dvou tisících mokřadů v České republice jsou zahrnuty v databázi, kterou spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Databázi najdete na http://mokrady.ochranaprirody.cz/
[3] Informace o dotačních programech pro ochranu přírody - http://www.dotace.nature.cz/, Operační program Životní prostředí - http://www.opzp.cz/.
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – www.nature.cz
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky je státní instituce, která zajišťuje odbornou i praktickou péči o naši přírodu, zejména o chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace a národní přírodní památky. Více na www.nature.cz., Kaplanova 1931/1, Praha 11 – Chodov, 148 00, telefon 283 069 242, e-mail: aopkcr@nature.cz
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
