Autoři včleňují příběh židovských komunit do rámce českých dějin a zaměřují se na vzájemnou provázanost s nežidovským obyvatelstvem. Publikace je výsledkem několikaleté práce devíti badatelů z pěti zemí, editory a spoluautory jsou Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (ZDE) a Hillel J. Kieval z Washington University v St. Louis.

Kniha se od jiných publikací na toto téma odlišuje zejména využíváním židovských pramenů jako stěžejních zdrojů informací. Vychází z různých dopisů, cestopisů, memoárů, deníků, ale také rabínských respons (odpovědí na zaslané či fiktivní dopisy), takanot (stanov židovských obcí) či knížek pro židovské dívky. Díky nim je tak možné nahlédnout do pestrého světa židovských komunit a do každodennosti Židů ve městech i na venkově.

Dějiny jsou provázané

Učenec Jicchak ben Moše ve 13. století nazval ve svých právních spisech češtinu „jazykem země Kanaán“. Zápisy v kronice Gilgul bnej chušim (Husitská kronika) zase tvrdily, že se Jan Hus inspiroval od krále Václava IV., který byl ovlivněn učením rabína a kabalisty Avigdora Kary.