Ústředními řečníky byli Miroslav Pauza a Miloslav Bednář (oba z Filosofického ústavu AV ČR), úvodní příspěvek proslovil místopředseda AV ČR Pavel Baran a debatu moderoval Marek Hrubec, koordinátor výzkumného programu Globální konflikty a lokální souvislosti Strategie AV21 (oba Filosofický ústav AV ČR). Semináře se aktivně účastnil rovněž velvyslanec Slovenska v České republice Peter Weiss.

Akce se konala při příležitosti 100. výročí založení Československa jako jedna z prvních letošních akcí podobného druhu. Podle Pavla Barana se nám výročím otevírá unikátní příležitost reflektovat vlastní minulost, a tím nahlédnout dění v současnosti – zabývat se otázkami, jaká je česká identita, kdo jsme a kam směřujeme. Ve svém úvodu vyzdvihl klíčový význam společenských a humanitních věd pro kritickou reflexi, která by měla vést k porozumění událostem v souvislostech.

Co by, kdyby…

Jak se učí už ve škole, Československo vzniklo přičiněním T. G. Masaryka a díky okolnostem světové války. Dnes už to bereme jako samozřejmost. Existovala do té doby alternativa ke vzniku nové republiky?

Miroslav Pauza jich zmínil několik. Jednou z možností, jak jinak uspořádat neuspokojivé vztahy v rakousko-uherském mocnářství by byla úzká spolupráce slovanských národů (s cílem oslabit německé elity) vedoucí k případné federalizaci – tato tendence se nazývala austroslavismus. Další možnosti nabízel austromarxismus, postavený na emancipaci národních sociálních demokracií – tento trend zastával např. Bohumír Šmeral, pozdější zakladatel KSČ.