Udeřila desátá hodina a jako každý všední den startuje „otevírací doba“ telefonické jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR. Přístroj se rozbliká již po pár minutách. „Jazyková poradna, Martin Beneš, dobrý den,“ hlásí se do sluchátek jeden z desítky jazykovědců, kteří se na lince střídají. Volající by rád věděl, zda se bible píše s malým, či velkým písmenem. „Typický dotaz. Lidé se nejčastěji ptají právě na psaní velkých písmen,“ komentuje první telefonát tohoto dne vedoucí jazykové poradny Kamila Smejkalová.

Jazykové poradenství funguje v Ústavu pro jazyk český AV ČR již od roku 1936. Veřejnost službu hojně využívá, ze statistik posledních let vyplývá, že každý den vyřídí pracovníci oddělení jazykové kultury 40–50 hovorů. Dotazy se třídí do lingvisticky strukturované databáze a využívají se pro tvorbu jazykovědných příruček a další bádání.

Na co se lidé nejvíce ptají? Nejobvyklejší jsou dotazy na pravopisnou oblast. Psaní velkých písmem je očividně tématem, se kterým si česká veřejnost neví rady. „Pravidelně se opakují dotazy na psaní slova obec či město. Zda se správně píše město Pardubice, či Město Pardubice,“ vysvětluje Kamila Smejkalová. Druhou „oblíbenou“ oblastí je interpunkce. I tyto jevy, například psaní čárky před spojkou „nebo“, se podle Kamily Smejkalové v poradně rovněž neustále opakují. Třetí nejčastější skupinou je morfologie, tedy skloňování a časování.

Co hýbe veřejností, hýbe i češtinou

Témata, kvůli kterým tazatelé volají, často odrážejí i dění ve společnosti. Politika, osobnosti, různé módní vlny rezonující veřejným a mediálním prostorem, sport atp. Když se například v médiích hovořilo a psalo o svěřenském/svěřeneckém fondu premiéra Andreje Babiše, mnozí se dotazovali, kterou z variant použít. Správně jsou obě. „Když se na veřejné scéně nebo v médiích objeví konkrétní člověk, lidé řeší, jak se jeho jméno skloňuje a vyslovuje,“ doplňuje Kamila Smejkalová. Týká se to i zeměpisných názvů. Žádný redaktor určitě nechce udělat chybu, když informuje o olympiádě v Rio de Janeiro (mimochodem správně je také Riu de Janeiru, Rio de Janeiru, Riu de Janeiro) či v jihokorejském Pchjongčchangu (nikoli tedy Pchjongjangu, hlavním městě Severní Koreje).

Problematika, která vždy zaručeně rozproudí jazykové debaty a je rovněž častým námětem poradenství, je přechylování ženských jmen. „Periodicky jednou za pár let se debaty o přechylování hodně rozbouří a pak se opět uklidní,“ podotýká Kamila Smejkalová. Používání přípony -ová ale není jen záležitostí jazykovou, nýbrž legislativní, proto jazykovědci nemohou přijít s definitivním řešením, ale jen s doporučením. Například jak ženu s nepřechýleným příjmením oslovit, jak její jméno použít ve větě.