Oranžovohnědé zabarvení Měsíce při úplném zatmění je způsobeno tím, že vzdušný obal Země láme podobně jako optický hranol sluneční světlo do vnitřku zemského stínu. Na Měsíc dopadá jen červená (dlouhovlnná) část spektra slunečního světla, neboť vzdušné molekuly modrou barvu rozptýlí už v atmosféře (čemuž vděčíme také za blankytný odstín denní oblohy). Měsíc tak získá zvláštní naoranžovělou, cihlově červenou až nahnědlou barvu. Tmavost Měsíce při úplném zatmění je však pokaždé jiná, kromě polohy Měsíce v zemském stínu ji ovlivňuje aktuální stav znečištění atmosféry, především po silných sopečných erupcích může být Měsíc velmi tmavý.

Pozoruhodné může být zabarvení na počátku a před koncem fáze úplného zatmění, kdy se na světlejší okraj Měsíce promítá světlo procházející zemským ozonem. Ten k načervenalému zabarvení ztemnělého Měsíce dodává světle šedý až namodralý nádech. Tento „tyrkysový“ jev poprvé popsal v roce 2007 klimatolog Richard Keen z Univerzity v Coloradu. Byl pozorovatelný u celé řady předchozích měsíčních zatmění (například v roce 2001, 2007 nebo v červenci 2018) a předpokládá se, že bude výrazný i při nadcházejícím úkazu, neboť na Měsíc se bude promítat stín severní zemské polokoule, kde je ozonová vrstva plynulá bez ozonových děr.

Kdy se dívat?

Úkaz bude z Česka pozorovatelný v pondělí 21. ledna v časných ranních hodinách. Už krátce po 4:15 SEČ bude očima patrné, jako by byl Měsíc z levého horního okraje neobvykle tmavší. V té době již bude probíhat polostínové zatmění a Měsíc se bude pomalu přibližovat k neostré hranici plného zemského stínu. Částečné zatmění začne ve 4:34 SEČ. Postupné ponořování celého úplňku do zemského stínu potrvá přes hodinu, přičemž Měsíc bude ještě poměrně vysoko nad západním obzorem.