Podle výsledků tohoto sčítání bylo na území dnešní České republiky 10 009 480 obyvatel. Proveden byl i soupis bytů, a to v aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel. „Za nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva. Mělo totiž do jisté míry potvrdit oprávněnost vzniku samostatného Československa. Národnost se zjišťovala podle nové definice odvozené od tzv. kmenové příslušnosti, za jejíž projev se považoval mateřský jazyk. Tím se měla odstranit dřívější definice národnosti určovaná podle tzv. obcovací řeči, která prý nahrávala německému jazyku,“ vysvětluje předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Významnou charakteristikou bylo také povolání obyvatelstva. Zjištěná zaměstnání se pak porovnávala s těmi, která byla zaznamenána v roce 1914. Cílem bylo identifikovat sociální a profesní přesuny mezi dobou předválečnou a poválečnou.

Obyvatelstvo bylo sčítáno pomocí sčítacích archů pro domácnost, jak to bylo obvyklé u sčítání předválečných. Data se zpracovávala na Powersových děrnoštítkových strojích. Výsledky prvního československého sčítání lidu byly publikovány v sedmi svazcích edice Československá statistika.