V České republice totiž stále ubývají místa, která by nebyla zasažena vizuálním smogem způsobeným nejrůznějšími technickými stavbami rozesetými v krajině.

„Není to bohužel daň za nezbytný pokrok, ale spíše ledabylého zacházení s krajinou při umisťování infrastruktury v ní. Mnohé země světa ukazují, že chránit nenarušené výhledy v krajině je možné. Příkladem pro Česko by mohla být třeba Jihoafrická republika. Tam je nedílnou součástí ochrany přírody termín „sightshed“ označující krajinný prostor, který člověk vidí při pobytu v přírodních rezervacích. V tomto prostoru jsou přísná pravidla pro umisťování infrastruktury. Ochrana krajiny před vizuálním smogem je dokonce automatickou součástí plánů péče o národní parky a jiné rezervace. Díky tomu lze i v rezervacích v těsné blízkosti lidských sídel či obklopených zemědělskou krajinou na chvíli zažít pocit opravdové přírody. To je bohužel v českých přírodních rezervacích výjimkou,“ porovnal Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.