„Chřástal polní patří mezi nejvíce ohrožené ptačí druhy Evropy. Proto nás velmi potěšilo, když jsme při obchůzce v rezervaci zaslechli jeho charakteristické volání,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Chřástal polní je středně velký pták, o něco menší než koroptev, se štíhlým tělem o délce 22 až 25 centimetrů.

Jeho životním prostředím jsou především louky, které nejsou intenzivně obdělávané. Potřebuje vegetaci, která je alespoň 20 centimetrů vysoká a zároveň není příliš hustá, aby se v ní chřástali mohli snadno pohybovat. Právě takovou mozaiku vytváří svoji pastvou divocí koně a další velcí kopytníci.

V zemědělské krajině ohrožuje chřástali především velkoplošné kosení. Při něm jsou ničena nejen celá hnízda s vejci, ale zahynou na nich i sedící samice. Právě kvůli intenzivnímu hospodaření tento dříve běžný pták dostal mezi ohrožené druhy.

„Typické, převážně noční volání samce chřástala bývá slyšet, pokud obhajuje svoje hnízdiště a láká samice k páření,“ doplnil Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické. Pokud se to samci podaří, zůstává ve společnosti samice několik dní, během kterých se téměř neozývá. V okamžiku, kdy samice začne snášet vajíčka, ji však samec opouští a zkouší nalákat další. „Zatímco někdy zůstává prakticky na stejném stanovišti, jindy se přesouvá na velké vzdálenosti. Byly zjištěny přesuny z Krkonoš až na Šumavu nebo ze Šumavy do Švýcarska,“ navázal Břeněk Michálek.