V České republice se tím začala prosazovat pastva velkých kopytníků k udržování rozsáhlých částí krajiny. „V ochranářsky vyspělých zemích Evropy se velcí kopytníci k péči o krajinu využívají již desítky let. Jsme rádi, že jsme mohli pomoci se zavedením této úsporné metody v tuzemských podmínkách,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta kromě první tuzemské rezervace v Milovicích založila v roce 2018 také pastevní rezervaci v Národním parku Podyjí, která je první v rámci tuzemských národních parků.

„Velcí kopytníci – ať již divocí nebo domestikovaní – vždy patřili k hlavním ‚tvůrcům‘ pestrosti stepí, vřesovišť i doubrav Podyjí,“ vysvětlil Robert Stejskal, biolog správy Národního parku Podyjí. Díky projektu pastvy divokých koní se povedlo na nemalé ploše podyjské krajiny tyto procesy obnovit. „Pastviny, donedávna utopené v hustém porostu dusivých trav, jsou dnes protkané spletí koňských chodníčků a před očima se mění v květnaté oázy plné vzácných rostlin a hmyzu,“ doplnil Robert Stejskal.    

Za šest let vzniklo v Česku celkem devět rezervací velkých kopytníků. Rozlohou největší zůstává s 231 hektary milovická rezervace. Ta i po šesti letech zůstává ve Středočeském kraji zatím jediná. V dalších regionech jich přibylo více. Dvě rezervace vznikly v Plzeňském kraji - v Rokycanech a v Dobřanech u Plzně. Další dvě pak v Hradeckém kraji - Na Plachtě v Hradci Králové a v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. V Jihočeském kraji vznikla rezervace v Meandrech Lužnice, v Pardubickém kraji u rybníka Baroch. V Moravskoslezském kraji na Kozmických ptačích loukách a v Jihomoravském kraji v Národním parku Podyjí.