L. K. Feierabend se výrazně zapsal do historie československého centrálního bankovnictví. V londýnském exilu se v roce 1942 z pozice ministra financí zasadil o řadu měnových opatření, jež se měla realizovat po skončení II. světové války, včetně včasné emise poválečných československých platidel.
Ve 20. a 30. letech minulého století se stal L. K. Feierabend členem burzovní rady a později také prezidentem Pražské plodinové burzy, která sídlila v dnešním Kongresovém centru ČNB. Výrazně tak ovlivnil podobu budovy původně z roku 1894 – spoluurčil nejen její vnitřní přestavbu, ale rozhodl také o proražení pasáže spojující Senovážné náměstí s ulicí Na Příkopě.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Sociální dávky - Ukrajinci
Jak dlouho by podle vás měli mít tedy Ukrajinci nárok na dávky? A nemyslíte, že problém s tím, že vyplňují jakousi díru na trhu je způsoben hlavně tím, že jsou mzdy za danou práci směšné? Bohužel tím, že za tu mzdu jde pracovat třeba Ukrajinec to tlačí mzdy ještě níž nebo minimálně tu pak není tlak ...
Jinde na netu:
Další články z rubriky
22:08 Národní zemědělské muzeum Praha se připojuje k Noci betlémů
Papírové betlémy Trnky, Lady nebo Šlitra k vidění po setmění. Noci betlémů upozorňuje na výjimečnou …
- 16:13 Liberální institut: Výzva k deregulaci a posílení konkurenceschopnosti
- 14:19 ČEZ: Před 25 lety vyrobil Temelín první elektřinu. Pomohl ušetřit přes 270 milionů tun emisí
- 11:27 ČSÚ: Růst české ekonomiky vlivem aktivní bilance zahraničního obchodu zrychlil
- 7:14 Pražská strojírna dodala tramvajové výhybky do německého Berlína a Hannoveru
- 22:08 MHMP: Na Mariánském náměstí se opět rozhořelo Betlémské světlo
Divoká karta
- krajský zastupitel
