L. K. Feierabend se výrazně zapsal do historie československého centrálního bankovnictví. V londýnském exilu se v roce 1942 z pozice ministra financí zasadil o řadu měnových opatření, jež se měla realizovat po skončení II. světové války, včetně včasné emise poválečných československých platidel.
Ve 20. a 30. letech minulého století se stal L. K. Feierabend členem burzovní rady a později také prezidentem Pražské plodinové burzy, která sídlila v dnešním Kongresovém centru ČNB. Výrazně tak ovlivnil podobu budovy původně z roku 1894 – spoluurčil nejen její vnitřní přestavbu, ale rozhodl také o proražení pasáže spojující Senovážné náměstí s ulicí Na Příkopě.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Proč vás, potažmo nás má v Bruselu zastupovat nějaký Slovák?
To to pěkně začíná. Proč jste si toho na sebe nabral tolik, když to evidentně nezvládáte? A kdy už to rozseknete s tím Turkem? Nebylo by nejjednodušší, kdybyste místo něj nominovali prostě někoho jiného?
Jinde na netu:
Další články z rubriky
7:23 Správa železnic: Rok 2026 - nejdelší úsek železnice na letiště i trať do Bavorska
Uplynulých dvanáct měsíců se neslo ve znamení rozvoje i udržení spolehlivosti provozu české železnic…
- 22:08 Národní zemědělské muzeum Praha se připojuje k Noci betlémů
- 16:13 Liberální institut: Výzva k deregulaci a posílení konkurenceschopnosti
- 14:19 ČEZ: Před 25 lety vyrobil Temelín první elektřinu. Pomohl ušetřit přes 270 milionů tun emisí
- 11:27 ČSÚ: Růst české ekonomiky vlivem aktivní bilance zahraničního obchodu zrychlil
- 7:14 Pražská strojírna dodala tramvajové výhybky do německého Berlína a Hannoveru
Divoká karta
- zastupitel města
