Jestli památková zóna ve Frýdku-Místku nakonec vznikne, prozatím není jasné. Případ jako tento však ukazuje, jak komplikované někdy je vyhovět veřejnému i soukromému zájmu. Pokud se to ovšem podaří, získat mohou obě strany. Příkladem této symbiózy je kulturně chráněná secesní Kavárna Radhošť, kterou provozuje frýdecko-místecký rodák Petr Chodura, jehož rodina již po čtyři generace pracuje v řeznické branži.

„Když jsem Kavárnu Radhošť na počátku 90. let poprvé navštívil, její prostory mě okamžitě uchvátily. Tehdy mě nenapadlo, že budu kavárnu někdy provozovat. V roce 2013 se však tato možnost naskytla a já ji ještě v červnu téhož roku využil. Před pěti lety byla dokončena rekonstrukce, která si vyžádala značné investice. Výsledek však stojí za to a mě těší, že si dnes lidé mohou zajít na oběd, večeři nebo třeba na kávu do restaurace, v níž se dochovaly krásné secesní malby staré více jak sto let,“ vysvětluje Chodura důvody, proč se rozhodl provozovat kavárnu zrovna v památkově chráněné stavbě.