Český lékař Václav Marek přijíždí do New Yorku, aby dokončil svůj přelomový výzkum v oblasti moderní medicíny. Naráží však na přízemní problém. Řeší, kde se ubytovat. S představou ideálního místa i podmínek ke své práci bloudí ulicemi New Yorku, střetává se s jeho různorodými obyvateli, vinou vnějších okolností i svou vlastní se dostává do střetů, drobných i větších konfliktů a nesnází.

„Klíčový motiv hledání, obsažený už v samotném názvu Hostovského románu, je základní vlastností člověka, a na různých úrovních s ní operujeme na denní bázi. Hledáme partnery, odpovědi, informace. Hostovského cizinec jako by společně s bytem hledal i adekvátní komunikační klíč, jak jednat s ostatními lidmi. Jak zvládnout běžnou komunikaci se sousedem, domácím, přítelem. Jak překlenout trapnost banálních rozhovorů, omluvných frází a vynucovaných zdvořilostí, které jej odvádějí od skutečného poslání. A tak si místo vytváření podmínek pro formulování vyššího smyslu tyto podmínky hledá. Přes inzerát a agentury,“ vysvětluje dramatrugyně Kateřina Slezáková.

Přestože román vznikl koncem čtyřicátých let minulého století a reflektuje autorovy pocity z doby emigrace, obsahuje podle režiséra Tomáše Loužného nepopiratelné aktuální rysy. „Podivný sled epizod na cestě doktora Marka za velkým životním posláním a neznámou ženou na druhé straně telefonu totiž představuje nenásilnou paralelu současnosti.“  I to je jeden z hlavních důvodů, proč se režisér společně s dramaturgyní rozhodli inscenovat právě dílo Egona Hostovského.

Dramatizace románu podtrhuje její silný dramatický potenciál, epizodní charakter příběhu i postupný psychologický rozpad hlavního hrdiny. „Snaha zachovat v průběhu procesu vzniku inscenace autorovu poetiku zároveň s nutností přizpůsobit ji potřebám jeviště je pro celý inscenační tým velkou výzvou. S herci se proto během zkoušení snažíme postihnout Hostovského lehce absurdní humor spojený s pocity vykořeněnosti člověka v cizím prostředí,“ dodává Loužný.