Na saldo vládního sektoru mělo v minulém roce stěžejní vliv několik zásadních faktorů; Mezi jednorázové faktory s negativním vlivem patřila zejména metodická změna související se zahrnutím nových jednotek do vládního sektoru (výplaty Fondu pojištění vkladů za zkrachovalé finanční instituce ve výši 14,7 mld. Kč) a meziročně nižší inkaso daně z tabákových výrobků v důsledku omezení předzásobení (24,1 mld. Kč). K vyššímu deficitu dále přispěla vyšší investiční aktivita vládního sektoru (vliv na deficit ve výši cca 11,6 mld. Kč). Mezi pozitivní jednorázové vlivy pak patřil výnos z prodeje licencí mobilním operátorům (8,5 mld. Kč).

Negativně působil deficit zdravotních pojišťoven, které oproti přebytku 0,9 mld. Kč v roce 2013 dosáhly v roce 2014 deficitu 2,7 mld. Kč.

Do vládního sektoru byla nově, dle doporučení Eurostatu v rámci výkladu nové metodiky ESA 2010, zařazena také Českomoravská záruční a rozvojová banka, EGAP a Fond pojištění vkladů. Deficit roku 2014 byl na základě toho ovlivněn výplatou náhrad Fondem pojištění vkladů za zkrachovalé finanční instituce ve výši 14,7 mld. Kč. Meziročně tato transakce mimo přímou kontrolu vlády zhoršila saldo vládního sektoru přibližně o 0,3 % HDP.

Dalším faktorem, který se promítl do uvedeného deficitu, bylo nižší inkaso daně z tabákových výrobků v důsledku omezení předzásobení se kolky tabákovými výrobci, které bylo zavedeno novelou zákona o spotřebních daních. Celoroční výnos byl tímto opatřením ovlivněn ve výši cca 24,1 mld. Kč. Při nákupu cigaretových kolků je splatnost přibližně dva měsíce, proto v metodice ESA 2010 dochází k dvouměsíčnímu posunu inkasa této daně. Tedy v případě ledna a února roku 2015 se jedná o inkaso kolků, které byly objednány (byla na ně „vystavena faktura“) v roce 2014.

Zvýšení deficitu v roce 2014 bylo dáno také oživením investic, především u místních vládních institucí. Po několika letech výrazného investičního útlumu byla znovu nastartována investiční aktivita vládního sektoru. Investice v roce 2014, jak na české, tak i evropské projekty, meziročně vzrostly o téměř 25 mld. Kč. Vliv na deficit však mělo pouze národní financování ve výši kolem 11,6 mld. Kč. Celková výše investic se dostala na úroveň roku 2011, a to při mnohem nižším strukturálním deficitu.