Hlavními důvody jsou změny v rozsahu projektů kvůli nesprávnému počátečnímu vymezení (38 %), nedostatečné personální kapacity (36 %), nedostatečná podpora vrcholového managementu (35 %) nebo rozdílné očekávání výstupů (32 %), tedy převážně důvody interní. Důsledky externích změn se naopak daří předvídat v celých 70 % případů. Vyplývá to z osmého ročníku průzkumu projektového řízení, který zpracovala společnost EY.

57 % projektů bylo v roce 2013 dokončeno v termínu i v rámci plánovaného rozpočtu. 27 % bylo dokončeno po termínu a 20 % se prodražilo oproti původnímu rozpočtu. Každý třetí se zdrží o více než 20 % ve srovnání s plánovaným časem, každý šestý se prodraží o 20 % a více alokovaných financí.

V řadě případů se dokonce předem předpokládá, že plánované náklady a termíny nebudou dodrženy. U konkrétních infrastrukturních projektů například 88 % respondentů z České republiky nevěří, že bude dálnice D1 opravena řádně a včas. Jen polovina slovenských účastníků průzkumu pak věří, že je Slovensko společně s Polskem schopné po projektové stránce uspořádat Zimní olympijské hry.

Záměr a připravenost důsledně projekty řídit je nejsilnější na počátku, firmy obvykle zpracovávají harmonogram projektu, nákladový rozpočet i celkové ekonomické posouzení. Využití těchto nástrojů ve většině případů meziročně mírně roste. V průběhu projektů však míra intenzita používání nástrojů řízení klesá.