Je poslední červencový den krátce po desáté hodině dopoledne. V budově, kde čeští vojáci pracují, zazní pronikavý signál pro napadení základny nepřímou střelbou.

Čeští vojáci reagují – důležité je, aby nahlásili počty, případně identifikovali ztráty. Venku jsou slyšet hlasy cvičících - zraněných, které zastihl dopad raket přímo před budovu. Rozbíhá se záchranná akce na pomoc šesti kolegům s různými druhy poranění. Prvotní je jejich evakuace do bezpečí a následná identifikace poranění - tři lehčí ve formě střelného poranění horní končetiny bez tepenného krvácení, popálenina horní končetiny, tržná rána hlavy a povrchové poranění končetin. Další ze dvou kolegů utrpěli těžší zranění. Otevřený pneumotorax (plicní poranění) vlevo a otevřená zlomenina bérce na pravé dolní končetině. Nejtěžší cvičné zranění však utrpěl jeden voják, kterého střepina zasáhla do levé plíce a způsobila mu tak vážný pneumotorax spolu s tepenným krvácením dolní končetiny.