GHMP: V Zámku Troja budou v neděli výstavy skla a plastik naposled za doprovodu lektora

26.09.2013 19:53 | Zprávy

Trojský zámek je po povodních plně funkční společně s prohlídkou dvou výstav. První nese název „Vášeň a ideál / Česká secesní plastika přelomu 19. a 20. století“, představuje průřez tvorbou nejvýraznějších osobností českého sochařství přelomu století.

GHMP: V Zámku Troja budou v neděli výstavy skla a plastik naposled za doprovodu lektora
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pohled na Prahu

Druhá výstava, nazvaná „Benátské hutně tvarované a české řezané sklo ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea v Praze“ dává nahlédnout na proměny sklářské tvorby ve dvou významných evropských sklářských centrech v období od 16. do 19. století.  V neděli 29. září bude možné výstavy navštívit naposled za doprovodu lektora. Prohlídka začíná v 15.00. Výstavy zároveň naznačují novou koncepci Galerie hlavního města Prahy, která zámecké prostory užívá. Místo si najde umělecké řemeslo, textilní umění a další formy, které do zámeckého interiéru patří. K vidění budou obě výstavy až do 3. listopadu tohoto roku.

Expozice sochařství přelomu století 19. a 20. století počíná neoklasicistními díly Josefa Václava Myslbeka (1848-1922) a zahrnuje práce jeho nejvýznamnějších žáků, jakými byli Josef Mařatka Quido Kocian, Bohumil Kafka a Jan Štursa.

Výstava však rovněž neopomíjí jeho neprávem zapomenuté žáky, které se snaží uvést zpět do kontextu doby. Patří k nim předčasně zemřelý talentovaný sochař František Hošek, který studoval u Myslbeka ještě na Uměleckoprůmyslové škole, a zejména pak absolventi sochařského ateliéru Akademie výtvarných umění v Praze Vladimír Astl, Josef Kalvoda, český Němec Alois Rieber, Ladislav Kofránek a Jaroslav Krepčík. Každý z nich se vydal jinou cestou, ale plastiky, které vznikaly v průběhu studií a krátce po nich, se žánrově i stylově potkávaly.

Známé Myslbekovy spory se studenty žáky motivovaly k originálnímu uměleckému rukopisu a učinily z nich jedinečné představitele našeho sochařství první třetiny 20. století. Nepopiratelný vliv na českou plastiku počátku století měla nejen známá výstava impresionistického sochaře Augusta Rodina, která se uskutečnila roku 1902 v zahradě Kinských, ale i zvláštní výstava Krasoumné jednoty, jež o čtyři roky později představila české veřejnosti důležitého představitele naturalismu Constantina Meuniera.

Benátské hutně tvarované a české řezané sklo

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Reparace

Pokud má být uzavřen mír mezi Ruskem a Ukrajinou souhlasíte nebo nesouhlasíte s tím, že Rusko musí Ukrajině zaplatit válečné škody ve formě reparací?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČSÚ: Růst české ekonomiky vlivem aktivní bilance zahraničního obchodu zrychlil

11:27 ČSÚ: Růst české ekonomiky vlivem aktivní bilance zahraničního obchodu zrychlil

Posílení tempa růstu české ekonomiky ve 3. čtvrtletí 2025 ovlivnila především aktivní bilance zahran…