„Návrat k úpravě před rokem 2023 považujeme v oblasti zaměstnaneckých benefitů za krok správným směrem. Benefity nejsou pouze doplňkem mzdy. Představují nejen důležitý motivační prostředek, ale také nástroj podpory zdraví a vzdělávání. Jejich zastropování zásadně nezlepšilo kondici státního rozpočtu, zato ale skokově zvýšilo administrativní zátěž zaměstnavatelů a zúžilo prostor pro flexibilní motivaci zaměstnanců,“ zdůvodnil prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.
Na téma trhu práce a zaměstnaneckých benefitů se na podzim loňského roku zaměřilo i tematické šetření HK ČR mezi firmami „Trh práce a zaměstnanecké benefity“. Téměř 40 % z celkem 576 dotázaných firem napříč regiony a odvětvími ekonomiky uvedlo, že neustále se měnící legislativa je jednou z překážek bránících rozšíření či poskytování benefitů. Více než 35 % respondentů za zásadní překážku označilo právě v existenci limitů pro poskytování benefitů. Obdobná část zaměstnavatelů zároveň potvrdila, že by uvítala úplné zrušení nebo alespoň navýšení limitů.
„Z pohledu řízení lidských zdrojů jsou dnes zaměstnanecké benefity naprosto zásadním nástrojem. Doba, kdy se stačilo zaměřit pouze na výši mzdy, je dávno pryč, a zejména u nastupujících generací je třeba nabídku benefitů lépe přizpůsobovat jejich očekáváním a požadavkům. I v průzkumu HK ČR téměř 60 % zaměstnavatelů uvádí, že benefity jsou pro ně klíčové pro zvyšování motivace a spokojenosti zaměstnanců,“ doplňuje předsedkyně Sekce zaměstnanosti a trhu práce HK ČR Jaroslava Rezlerová.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLbox PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku




