Konferenci zahájili hejtman Martin Kukla, a předseda představenstva krajské komory Vysočina Jaroslav Huňáček. Kukla označil za klíčovou výzvu kromě Dukovan i změnu systému rozpočtového určení daní a odliv mladých lidí z regionu.

Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, pak účastníkům představila svou analýzu situace způsobenou novou celní politikou USA. Ta podle ní zpomalí růst české ekonomiky, přesto existuje prostor pro investice díky úsporám firem i domácností. Apelovala na orientaci na nové trhy v Asii a Latinské Americe. Podle jejího odhadu se celní válka, kterou spustil americký prezident, promítne do letošního odhadu ekonomického výkonu české ekonomiky jen půlprocentním snížením růstu HDP. Růst českého HDP bude podle její predikce tažen silnou domácí poptávkou. Domácnosti totiž disponují úsporami v hodnotě zhruba 300 miliard korun, podniky mají k dispozici dalších 200 miliard.

„České firmy mají na investice, ale současná nejistota je brzdí. Nejistota je pro investice největším nepřítelem,“ upozornila Horská.

Jako nejlepší reakci Evropy na americká cla označila členka Národní ekonomické rady vlády odstranění překážek konkurenceschopnosti a aktivní hledání obchodních partnerů, především v Asii a Jižní Americe – na trzích, kde už dnes rostou pozice českých exportérů. V letošním roce podle ní bude v ekonomice převládat šok z celní války, ale v příštím roce už by měl být znát pozitivní efekt investic plánovaných novou německou vládou. V nejhorším scénáři Horská očekává růst české ekonomiky pouze o jedno procento. Upozornila také na strukturální problém v průmyslu: české firmy stále produkují hlavně levnější výrobky bez vysoké přidané hodnoty. „Stále jedeme kvantitu na úkor kvality,“ uvedla.