Hospodářská komora v nich mj. upozorňuje, že z rozšiřování nabídky prostřednictvím digitálních platforem profitují zejména nízkopříjmové domácnosti, neboť si luxusní zboží mohou krátkodobě pronajímat a nemusejí je nákladně vlastnit. Podle průzkumu společnosti IPSOS, který si nechala vypracovat Česká asociace sdílené ekonomiky, až 64 % respondentů využívajících služeb sdílené ekonomiky je využívá právě kvůli finanční úspoře. Celkem 46 % dotázaných, kteří v současnosti nevyužívají tyto služby, požaduje nejdříve stanovení jasných pravidel v oblasti legislativy a více než 31 % vidí jako překážku ve využívání těchto služeb slabé prověření uživatelů provozovatelem platformy.
Stát by se podle Hospodářské komory měl zaměřit na to, aby nastavil pravidla ve třech oblastech: v podnikání, odvodech daní a dalších poplatků a ochraně spotřebitele.
Podmínkou k tomu, aby v ČR ale docházelo k rozvoji spoluspotřebitelství, je nezbytné, aby regulace sdílené ekonomiky byla umírněná, principiální a otevřená vzhledem k tomu, že se velice rychle rozvíjí. „Jakákoli konkrétní právní úprava velmi rychle zastarává. Navíc přílišná regulace by pravděpodobně vedla k přesouvání aktivit do stínové ekonomiky. Jakékoliv zamýšlené regulace by měly být efektivně vymahatelné a neměly by zvyšovat administrativní zátěž,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
„Zastáváme názor, že je potřebné definovat prvky, které současná legislativa nezná, ale zároveň bychom měli zmírnit a modernizovat aktuální regulace, které jsou mnohdy několik desítek let staré a vůbec nereflektují vývoj technologií a internetu, vývoj kultury společnosti a způsoby vzdělávání mladých generací,“ doplnil předseda České asociace sdílené ekonomiky Patrik Czetö. Protože některé segmenty sdílené ekonomiky ovlivňuje vedle regulace na národní úrovni také regulace na úrovni municipalit, Hospodářská komora doporučuje koordinační mechanismus, který by umožnil sladit přístup municipalit na území ČR. Také proto dokument dnes kromě vlády, poslanců, senátorů a vybraných ministerstev obdrželi také primátoři Prahy, Brna a Ostravy.
Hospodářská komora upozorňuje, že v oblasti regulace a podnikání bude nezbytné, aby stát jasně definoval hranici mezi příjmem z příležitostné výdělečné činnosti a podnikáním. „Dosavadní definice je příliš vágní, poskytuje přílišnou interpretační volnost živnostenským úřadům, které tak mohou stejnou aktivitu posuzovat na různých částech ČR různě, a vytváří tak nejistotu pro aktivity obyvatel ČR,“ poznamenal Dlouhý.
Hospodářská komora navrhuje zavést finanční limit, navázaný na minimální mzdu, jako kvalifikační podmínku pro nastavení míry regulace daného podnikání. Pomohlo by to k jednoduššímu rozlišení příležitostné a pravidelné činnosti a zároveň nebude potřeba definici průběžně upravovat a provádět opakované zásahy do legislativy, což povede k vyšší míře právní jistoty. „Cílem této úpravy je umožnit lidem vylepšit své příjmy, a využít moderních technologií k tomu, aby nebyli zatěžováni zbytečnou administrativou,“ uvádí ekonom a bývalý koordinátor digitální agendy ČR Tomáš Prouza s odkazem na státy, jako je Belgie či Itálie, které již pravidla na podporu přivýdělku svých občanů připravily.
Zákon by podle Hospodářské komory měl proto nově rozlišovat tři kategorie příjmů:
a) příležitostný příjem: roční příjem do 30 000 Kč (případně do trojnásobku minimální měsíční mzdy), při kterém není potřeba žádné živnostenské oprávnění a není potřeba plnit žádné další požadavky a ze kterého se neplatí daně ani jiné poplatky;
b) přivýdělek: roční příjem do dvanáctinásobku minimální měsíční mzdy, při kterém je potřeba získat živnostenské oprávnění a vůči němuž se uplatňuje zjednodušený (paušální) režim výběru daně z příjmů, popř. pojistného (pokud by vůbec takový příjem podléhal pojistnému); tato kategorie by se týkala osob, které vedle ní mají příjmy ze závislé činnosti nebo se zvláštním sociálním statusem (studenti, důchodci, osoby na rodičovské, resp. mateřské dovolené atd.);
c) živnostenská činnost: roční příjem je vyšší než dvanáctinásobek minimální měsíční mzdy, při kterém je potřebné živnostenské oprávnění a ze kterého se platí daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění; i pro tuto kategorii lze vedle obecného (standardního) režimu výběru umožnit zjednodušený (paušální) režim.
V oblasti daňové a poplatkové by pro zvýšení právní jistoty měl stát sjednotit živnostenskou a daňovou legislativu tak, aby bylo jasné, kdo má plnit jaké povinnosti. Musí být také nastaveny kontrolní nástroje, aby se minimalizovalo zneužívání pravidel – efektivně využité moderní technologie umožňují výrazně lepší kontrolu, než tomu bylo v minulosti.
Využívání digitálních služeb je závislé na dostupnosti a kvalitě pevného a mobilního datového připojení. Hospodářská komora proto doporučuje, aby stát neprodleně zlepšil pokrytí země rychlým internetem.
V současnosti neexistují přesná čísla objemu sdílené ekonomiky v České republice. Analýza společnosti Deloitte z roku 2017 pracuje s odhadem 25,7 – 59,9 miliardy korun za rok 2017, tedy 0,5 % – 1,2 % HDP České republiky
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
_profil_top.jpg)
