Loni hasičská uniforma nechyběla u 1108 prací, při kterých existovalo riziko požáru. „Takovým příkladem je třeba svařování, práce na turbíně, generátoru nebo transformátorech. Nejnáročnější je zajišťování požárního dohledu nad pracovníky, kteří vstupují na reaktorový sál za provozu bloku,“ uvedl konkrétně Martin Novotný, velitel temelínských hasičů.
Také ochranná opatření proti onemocnění COVID-19 měla vliv na práci temelínských hasičů. Ti museli omezit především výcvik, při kterém dojde k větší kumulaci osob. Naopak aktivně se zapojili do protikoronavirových opatření. „Hasiči jsou důležitou součástí vstupních kontrol. Teplotu na vstupu do elektrárny měří od loňského jara sedm dní v týdnu, 24 hodin denně. Jde o jedno z více dvou desítek protikoronavirových opatření,“ upřesnil Jan Kruml, ředitel Jaderné elektrárny Temelín.
V kolonce technická pomoc se na konci roku objevil údaj 294. Nejčastěji šlo zásahy chemické služby v oblasti měření koncentrací nebezpečných plynů, o vyproštění osob uvíznutých ve výtahu nebo dezinfekční práce. Přibližně v desetině výjezdů byla příčinou falešná aktivace čidla elektrické požární signalizace.
Devatenáctkrát hasiči ČEZ zasahovali v rámci Integrovaného záchranného systému ČR mimo areál elektrárny. Vždy šlo o místa v blízkosti elektrárny Temelín a z hlediska rychlosti zásahu bylo taktické povolat právě temelínskou jednotku. Jednalo se především o technické zásahy spojené s pády stromů na budovy nebo komunikace, pomoc při dopravních nehodách, ale i likvidaci požárů.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
