Součástí balíčku je také dlouhodobě avizovaná změna metody tvorby technických rezerv pojišťoven pro účely daně z příjmů právnických osob na systém, který je odolnější vůči případnému nadhodnocování ze strany poplatníků, a který na rozdíl od současného stavu odpovídá pravidlům evropské směrnice Solvency II. Návrh ruší také nesystémovou výjimku ze zdanění úrokových příjmů plynoucích z korunových dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013 a ukončuje nejasnosti při placení daně z nemovitých věcí. Remízky, meze a jiné krajinné prvky, které zadržují vodu v krajině, nebudou dále daňově znevýhodňovány.

Vyslyšení apelu odborníků na závislosti

Zatímco průměrná mzda se v České republice mezi lety 2009 až 2018 zvýšila téměř o polovinu, například spotřební daň z lihu se zvýšila naposledy v roce 2010. Česká republika se přitom dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu, kdy v dospělé populaci vykazuje rizikovou konzumaci alkoholu 17-20 % populace, tedy 1,5 – 1,7 mil. dospělých osob. V případě dětí a mladistvých lze 66 % chlapců a 50 % dívek považovat za pravidelné konzumenty alkoholu. Česká republika má také přes 20 procent denních kuřáků a potýká se s rozrůstajícím online hazardem.

Konzumace návykových látek má podle odborníků na závislosti nejen negativní účinky na zdraví české populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty i samotné konzumenty a jejich rodiny. Podle odborných studií představují celospolečenské náklady konzumace alkoholu 59 miliard korun ročně, v případě kouření dokonce více než 100 mld. Kč. Rostou náklady na protidrogovou politiku. Zatímco v roce 2014 se na ni vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně tato částka představuje více než 1,6 mld. Kč a každoročně roste. Právě zvýšení spotřebních daní umožňuje získávat prostředky na podporu projektů prevence. Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol proto dlouhodobě doporučuje i WHO a OECD. Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké, přičemž jejich zvýšení představuje účinnou motivaci ke snížení spotřeby a souvisejícímu omezení zdravotních problémů.

Součástí balíčku je také úprava sazeb daně z hazardních her. Navrhovaná změna zákona o dani z hazardních her rozděluje sazbu daně z hazardních her do tří úrovní podle škodlivosti jednotlivých hazardních her stejným způsobem, jak původně činil vládní návrh zákona o dani z hazardních her z roku 2015, tj. zvýšení sazby z 23 % na 25 % pro daň z kursových sázek, totalizátorových her, tombol a turnajů malého rozsahu a z 23 % na 30 % pro daň z loterií, bing a živých her.

Zvýšení sazeb povede k lepší diferenciaci hazardních her podle jejich škodlivosti, která byla původně navržena ve vládním návrhu zákona o dani z hazardních her z roku 2015. Zároveň byly využity poznatky o Lafferově křivce k maximalizaci daňového výnosu. V současné době se navíc rozvíjí trh s internetovými loteriemi, v rámci kterých vznikají hry velmi podobné technickým hrám, např. internetové stírací losy nebo internetová číselná loterie, u kterých probíhá slosování každých pár minut, jejichž nebezpečnost je řádově vyšší než u loterií, kde probíhá slosování jednou za týden.