Štrasburský soud posuzoval, zda přečtením svědeckých výpovědí, které byly učiněny před zahájením trestního stíhání bez přítomnosti stěžovatelů nebo jejich obhájců, v hlavním líčení a použitím těchto výpovědí pro odsouzení stěžovatelů došlo k porušení jejich práva na výslech svědků chráněného čl. 6 odst. 1 a 3 písm. d) Evropské úmluvy o lidských právech.

Ve věci Bátěk a ostatní stěžovatelé pracovali jako celníci na hraničním přechodu. V roce 2003 na jejich pracoviště nastoupila policejní agentka, která se zabývala tvrzenou korupcí, při níž měli celníci za úplatky zajišťovat řidičům kamionů přednostní a bezproblémové odbavení. V následujícím roce bylo před zahájením trestního stíhání za přítomnosti soudců vyslechnuto přibližně 20 řidičů kamionů, bulharských a rumunských státních příslušníků. Výslechy byly označeny jako neodkladné a neopakovatelné úkony podle § 158a trestního řádu a následně přečteny v hlavním líčení. Policejní agentka byla vyslechnuta v hlavním líčení jako tzv. utajený svědek, aby mohla v činnosti pokračovat i v budoucnu. Stěžovatelé byli shledáni vinnými ze spáchání trestných činů zneužívání pravomoci a přijímání úplatku. Jejich vina byla založena mj. na výpovědích řidičů kamionů učiněných v přípravném řízení a výpovědi utajené svědkyně.