Virová žloutenka (hepatitida) je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Kromě krátkodobé (akutní) infekce mohou viry zapříčinit dlouhodobou infekci nazývanou chronická hepatitida, která může vést k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cirhóza (ztvrdnutí jater), selhání jater či rakovina jater. Ročně hepatitidám podlehne 1,45 milionu lidí na celém světě. Rozlišujeme více druhů žloutenek podle typu viru, který je vyvolal, způsobu přenosu, závažnosti a možných následků onemocnění. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typu A, B a C, přičemž proti žloutence typu A a B je možné se chránit i očkováním.
V České republice je hlášen výskyt virových hepatitid typu A, B, C a E. „Doporučujeme zvážit očkování proti virové hepatitidě typů A a B. V rámci prevence je dále nutné především pečlivě dodržovat hygienu, nekonzumovat potraviny a vodu z neověřených či nedůvěryhodných zdrojů, a to zejména při cestování, a vyvarovat se rizikového chování, tedy hlavně nitrožilního užívání drog se sdílením injekčních jehel a stříkaček,“ upozorňuje nová hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Situace ve výskytu virových hepatitid v České republice
Virová hepatitida A
V letech 2006–2015 se počet hlášených onemocnění virovou hepatitidou A v České republice pohyboval ve stovkách případů ročně. Výjimku tvořily roky 2008 a 2009, kdy počet onemocnění vystoupl až na 1650, resp. 1106 v důsledku zvýšeného výskytu/epidemie v Praze a Středočeském kraji. Nejvíce zastoupenými věkovými skupinami byli děti do 9 let a mladí dospělí.
Úroveň výskytu virové hepatitidy A je ovlivněna frekvencí lokálních epidemií, které opakovaně vznikají v kolektivech s těsnějším soužitím osob nebo v predisponovaných sociálních skupinách s nižším hygienickým standardem.
V současné době probíhá od jarních měsíců 2016 epidemie VHA v Jihomoravském kraji. Dosud bylo hlášeno 107 případů VHA a to ve valné většině u injekčních uživatelů drog a u sociálně vyloučených osob. Navzdory veškerým stanoveným protiepidemickým opatřením se nákaza dále šíří mezilidským kontaktem – při nedodržování zásad hygieny rukou, prostřednictvím společně používaných WC apod. V průběhu měsíce června 2016 se nákaza rozšířila i do běžné populace. Nejvíce nakažených je ve věkové skupině 24-35 let.
Virová hepatitida B
V letech 2006–2015 onemocnělo v ČR 2084 osob akutní virovou hepatitidou B, přičemž ve výskytu VHB v jednotlivých letech se projevoval plynulý pokles ze 307 případů až na 89 v roce 2015. Mezi nemocnými se projevila výrazná převaha mužů (72,9 %) nad ženami. Nejvíce zastoupena byla věková skupina 25–29 let, do které spadalo 21,3 % nemocných. V Praze a Středočeském kraji bylo hlášeno celkem 40,7 % všech případů.
Mezi hlášenými případy akutní VHB téměř 30 % přiznalo nitrožilní užívání drog.
Pozitivní trend ve výskytu VHB byl viditelný již v předchozím období a je ovlivněn zavedením celoplošného očkování proti VHB v roce 2001.
Virová hepatitida C
1. VHC akutní
V letech 2006–2015 bylo hlášeno 1254 akutních případů virové hepatitidy C, z toho 72,9 % mužů. Věk nemocných se nejčastěji pohyboval od 15 do 39 let (75 % případů). Největší počet onemocnění byl zaznamenán v Praze a krajích Středočeském a Ústeckém. Cca 64 % všech nemocných udává rizikové chování (nitrožilní užívání drog).
2. VHC chronická
V letech 2006–2015 bylo hlášeno 7577 případů chronické VHC, z toho dvě třetiny u mužů. Vysoká proporce osob přiznává nitrožilní užívání drog.
Virová hepatitida D nepředstavuje v našich podmínkách zdravotnický problém.
Virová hepatitida E
V letech 2006–2015 byl ČR zaznamenán zřetelný nárůst hlášených případů VHE. V první polovině sledovaného desetiletí byly hlášeny desítky případů ročně, od roku 2011 se již jedná o stovky případů. Přibližně 60 % onemocnění je evidováno u mužů.
Na stoupajícím počtu hlášených případů VHE se podílí vývoj laboratorní diagnostiky a větší pozornost, která je tomuto onemocnění na rozdíl od dřívějších let věnována.
Zdroj: MZ ČR, systém EPIDAT
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
_profil_top.jpg)
