Na území měst se spojují různé sektorové agendy, často s protichůdným dopadem na život občanů. Městská agenda by měla z úrovně EU pomoci koordinovat aktivity těchto sektorů se zapojením evropských fondů. Prvními pilotními tématy jsou dostupné bydlení, kvalita ovzduší, chudoba ve městech a začleňování migrantů. Vstupy jsou koordinačně řízeny tzv. partnerstvími, uskupeními tvořenými zástupci měst, členských států, řídicích orgánů, znalostních sítí, akademické obce a institucí EU. Zúčastnění si od toho slibují možnost definovat z úrovně různých aktérů, které dopady regulace EU mají negativní vliv na fungování měst, proč a jakým způsobem tyto dopady zmírnit nebo změnit. 

Pakt byl stvrzen za účasti 28 ministrů a jejich zástupců ze zemí EU, zemí EHSV, Evropské komise zastoupené místopředsedou Marošem Ševčovičem a komisařkou Corinou Cretu, Výborem regionů vedeným předsedou Markem Markkulou a evropskými asociacemi samospráv (Eurocities a Rada evropských obcí a regionů). Pozváni byli také zástupci EIB a odborných sítí podporujících rozvoj měst (URBACT a EUKN).

„Městská agenda představuje novou formu spolupráce měst, členských států a evropských institucí EU. Měla by napomoci optimalizovat zdroje, ať už finanční nebo administrativní tak, aby se zlepšila kvalita života občanů ve městech. I v České republice žije 74,6 % obyvatel ve městech nebo jejich aglomeracích - Ministerstvo pro místní rozvoj proto podporuje jejich zastoupení v partnerstvích. Kvalitu ovzduší nebo dostupné bydlení považujeme za vhodné oblasti, kde by se města mohla angažovat. Do budoucna bychom chtěli, aby naše samosprávy vedly některá z dalších tematických partnerství, např. v oblasti městské mobility. Evropská komise by nám v tom mohla pomoci – jak administrativně, tak částečně i finančně, v roli facilitátora příslušného partnerství,“ řekla po jednání náměstkyně sekce regionálního rozvoje Klára Dostálová, která Ministerstvo pro místní rozvoj v Amsterdamu zastupovala.

Nizozemské předsednictví se Městské agendě začalo věnovat proto, že města mají zásadní vliv na podobu toho, jak vypadá globální a evropský svět. Na jednu stranu si města vzájemně konkurují. To vede ke zvyšování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů, jejichž součástí města nebo městské aglomerace jsou. Na druhou stranu jsou ale města také stále více propojená, což vyžaduje nové formy spolupráce, přenosu znalostí nebo zavádění inovativních řešení. Již dnes jsme tohoto pozitivního trendu svědky při přípravě tzv. integrovaných územních investic, ve kterém lze do budoucna spatřovat nemalé rozvojové příležitosti v městském prostoru