Jedná se již o druhou stížnost matky proti Norsku podanou k mezinárodnímu soudu poté, co s první z nich neuspěla. Česká vláda vstoupila do řízení před Soudem – jelikož matka i děti jsou českými občany – a upozornila na některé kritické aspekty případu.

Paní E. M. podala v roce 2017 stížnost jménem svým a jménem svých dvou synů. Ti původně vyrůstali se svými rodiči v Norsku. V roce 2011 bylo z podnětu zaměstnanců tamní mateřské školy, kterou oba chlapci navštěvovali, zahájeno řízení u orgánu sociálně-právní ochrany dětí a bylo podáno trestní oznámení. Norské orgány měly podezření na pohlavní zneužívání dětí ze strany otce a závažné zanedbání péče a obě děti umístily do pěstounské péče. Zpočátku se mohla matka s dětmi stýkat častěji, nicméně postupně byl kontakt omezován až na dvě hodiny dvakrát ročně pod dohledem.

V roce 2014 matka podala návrh na vrácení dětí do péče. Norské soudy děti ponechaly v péči pěstounů, matku zbavily rodičovských práv a zakázaly kontakt s dětmi. Původní návrh Barnevernetu na vydání souhlasu s osvojením mladšího syna pěstouny norské soudy zamítly. Při rozhodování vzaly soudy v potaz závažné zanedbávání péče o děti. Současně byla matka norskými orgány kritizována za medializaci případu v rozporu s nejlepším zájmem dětí.