Tato událost měla velký význam, protože stála na počátku mnoha pozdějších projektů, jako jsou jaderné ponorky, jaderné ledoborce, jaderné elektrické a tepelné jednotky používané na palubě vesmírných sond, a především jaderné elektrárny. Reaktor AM (z ruského „atom mirnyj“ – mírový atom) byl předchůdcem pozdějším reaktorů RBMK-1000.

Projekt první jaderné elektrárny byl zahájen nařízením vlády SSSR v polovině roku 1950, pět let po spuštění prvního ruského jaderného reaktoru v dnešním Kurčatovově výzkumném ústavu v Moskvě. Projektování reaktoru AM trvalo jeden rok a probíhalo pod vedením významného ruského jaderného fyzika Nikolaje Dolležalja a pod dohledem Igora Kurčatova, vedoucího odděleni Akademie věd Sovětského svazu.

Výstavba zabrala tři roky. 9. května 1954 v 19:40 místního času mohlo být dosaženo kritického stavu po vložení 61. palivové kazety z celkových 128 kazet. 26. června v 17:45 místního času byl reaktor AM připojen k síti s výkonem 1,5 MWe. Po dalších čtyřech měsících došlo ke spuštění reaktoru na plný výkon 6 MWe. Tepelný výkon činil 30 MWt a po odečtení vlastní spotřeby bloku bylo do sítě dodáváno 5 MWe.