„Jednou z prvních věcí, která pozorovatele zaujme při pohledu přes ohradník, je, jak vypasením vynikl mikroreliéf pastvin,“ soudí biolog Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Zdánlivě rovné plochy jsou nyní plné různých hřbítků, kopečků a dolíků, které byly dříve utopené ve vysoké trávě.

Původně souvislé travní porosty jsou nyní také „rozbité“ početnými chodníčky a vyleženými místy. Původně kompaktní porosty křovin koně rozdělili různými průchody a stezkami v místech svých oblíbených tras. To vše jsou prvky oceňované spoustou specializovaných druhů. „Saranče vyhledávají například místa s obnaženou půdou. Koňský trus je zase obývaný řadou zajímavých druhů hmyzu. Přímo v havranické pastvině byl zachycen třeba roupec sršňový. To je dravá moucha, jejíž larvy potřebují k životu právě trus velkých kopytníků,“ vysvětluje Stejskal.