Mezi základní činnosti Správy Národního parku Šumava patří monitoring lesů, bezlesí, mokřadů a systematický monitoring výskytu živočišných a rostlinných druhů. Ten slouží např. jako podklad pro rozhodování státní správy v nejrůznějších řízeních ale také jako zdroj informací o rozšíření řady druhů rostlin a živočichů. Právě monitoring nám pomáhá vyhodnocovat změny v širším krajinném měřítku.

„Nejrůznější monitoringy probíhají na území národního parku a chráněné krajinné oblasti neustále. Velká řada z nich se periodicky opakuje, takovým příkladem je sledování vývoje ptačích populací. Některá šetření jsou úzce profilovaná, zaměřená na jeden druh. Jiná sbírají data o výskytu po ploše formou náhodných setkání. Ale i to je systematický monitoring, do kterého jsou zapojeni všichni v terénu se pohybující zaměstnanci Správy Národního parku Šumava. Jeho výsledky se prakticky okamžitě promítají v takzvané nálezové databázi,“ vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Například na přelomu roku 2019 a 2020 pracovníci Správy NP Šumava dokončili plošný monitoring bobra evropského. Tento chráněný živočich v posledních letech na území národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava zažívá období rozmachu.

„Jeho přítomnosti si na Šumavě i v podhůří nelze nevšimnout. Do monitoringu, který probíhal od září 2019 do ledna 2020, se zapojily desítky terénních pracovníků Správy Národního parku i Chráněné krajinné oblasti Šumava. Ti přinesli více než 1300 záznamů různých pobytových znaků, které objevili. Ty se pak musejí vyhodnocovat na základě jasných postupů, abychom zjistili, kolik teritorií (rodinných okrsků) bobr na Šumavě v současné době využívá,“ vysvětluje Vladimír Dvořák, koordinátor letošního monitoringu bobra evropského.

První předběžné výsledky ukazují, že od posledního komplexního monitoringu, který byl proveden před čtyřmi lety, došlo ke zdvojnásobení počtu osídlených teritorií. Odhalili jsme 83 samostatných teritorií a 12 teritorií pravděpodobných.