Zatímco ve Velké Británii nebo Skandinávii se prefabrikovaná sídliště postupně stávají součástí památkového fondu, ve střední a východní Evropě má tento proces zpoždění. Sídliště z období komunismu tu nemají nejlepší pověst, část z nich však byla postavena podle vynikajících projektů a minimálně sídliště ze 60. let byla i kvalitně provedena. Autenticitu původních sídlišť sice zničily nepříliš zdařilé pokusy o „humanizaci“ a kultivaci z 90. let, urbanistické hodnoty jsou ale stále zachovány a ohrožuje je až současné úsilí developerů.

Na akci zaznělo celkem 12 příspěvků od specialistů z ČR a Rakouska a také jeden příspěvek ze Slovenska. Připomenuty byly architektonické a urbanistické hodnoty sídlišť, sociální a demografická struktura obyvatel, hlavní zaměření však bylo na způsoby ochrany a udržitelného rozvoje sídlištních celků. Výzvou v péči o urbanizovaná území jsou změny v zelené infrastruktuře, pro dlouhodobé plánovaní je důležitý také výpočet nákladů životního cyklu pro obnovu budov. Především v těchto oblastech došlo také k přeshraniční výměně zkušeností.