Ivan Kyncl na svých snímcích přibližoval pravdivé příběhy lidí a zachycoval skutečnou atmosféru doby, ve které byly pořízeny, čímž provokoval tehdejší komunistický režim především v období tzv. normalizace sedmdesátých let. K vidění jsou také Kynclovy snímky zachycené během jeho života v exilu. Výstava ukazuje téměř 200 unikátních fotografií z autorovy pozůstalosti, která je uložena v archivu Výzkumného ústavu pro Východní Evropu na Univerzitě v Brémách. Po jejím úspěšném uvedení v Německu a Brně si ji mohou prohlédnout také návštěvníci Prahy. Otevřením této výstavy Národní muzeum představí další zahraniční projekt, který připomíná významné historické události a postavy 20. století.
Komunističtí funkcionáři se po roce 1968 v Československé republice po celou dobu snažili kontrolovat vnímání i vizuální zachycování životů tamějších občanů. I přes veškerou snahu se jim však nepodařilo všechnu obrazovou produkci uhlídat a na světlo se neoficiální cestou dostala tvorba, která kolovala v opozičních uměleckých kruzích. K obrazovým kronikářům této doby nepochybně patřil i Ivan Kyncl (1953–2004), signatář Charty 77, jehož fotografie se samy o sobě staly výrazem aktivního odporu proti socialistickému režimu.
Výstava byla připravena z fotografií archivu Výzkumného ústavu pro Východní Evropu Univerzity v Brémách a po loňské prezentaci v Německu se v letošním roce přesunula do České republiky. Vznik výstavy podpořily Česko-německý fond budoucnosti a Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur.
„Výstava představuje výběr velmi originálních fotografií, které jsou dokladem společenského dění v Československu v druhé polovině 20. století. Tento úspěšný zahraniční projekt tak tematicky rozšíří expozice a výstavy v Národním památníku na Vítkově, kde návštěvníkům představujeme významné události a osobnosti evropských dějin minulého století,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Fotografie jako výraz aktivního odporu
Snímky Ivana Kyncla dokumentovaly nejen pronásledování českých disidentů Husákovým režimem, ale také ukazovaly všední dny okrajových skupin v Československu. Fotograf se zaměřoval například na otřesný obraz života starých lidí v domově důchodců i na romské děti, které představoval s určitou sympatií jako mladé sebevědomé lidi osvojující si svůj městský prostor.
Řadu oblíbených motivů Kynclovi poskytovaly i prvomájové průvody. 1. máj totiž nabyl v socialistickém Československu od roku 1948 zcela novou funkci. V tento den musel každý občan projevit v mnohahodinových průvodech svou loajalitu k tehdejšímu režimu a vůdcům strany a státu.
I když tehdy nemohly být Kynclovy fotografie v Československu zveřejněny, publikoval je na Západě, například v britských The Sunday Times a v západoněmeckém deníku Stern. V roce 1980 odešel do exilu, a v Londýně se pak začal věnovat zcela odlišnému žánru – fotografování divadelních scén a představení. I v tomto oboru však prolomil určité bariéry a místo tradičních záběrů na jednotlivé herce nebo skupiny zachycoval celkovou akci v rozhodujícím okamžiku. Proto se často při kostýmních zkouškách pohyboval mezi herci přímo na jevišti.
Výstava je rozdělena do několika tematických celků, jejichž fotografie odráží a zachycují prostředí doby, ve které byly pořízeny: Prvomájový průvod (1980), Občanská právní iniciativa „Charta 77“ (1977–1980), Život na okraji „normalizované společnosti“ (70. léta 20. století), Ivan Kyncl v exilu – reportáž z Číny (1982/83) a divadelní fotografie (1984–2004).
Více informací o výstavě naleznete na www.nm.cz a zpravodajském portálu Národního muzea www.muzeum3000.cz.
Národní památník na Vítkově je otevřen denně od středy do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, vstupné do objektu je 120 Kč/plné, 80 Kč/snížené, 200 Kč/rodinné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
