Ivan Kyncl na svých snímcích přibližoval pravdivé příběhy lidí a zachycoval skutečnou atmosféru doby, ve které byly pořízeny, čímž provokoval tehdejší komunistický režim především v období tzv. normalizace sedmdesátých let. K vidění jsou také Kynclovy snímky zachycené během jeho života v exilu. Výstava ukazuje téměř 200 unikátních fotografií z autorovy pozůstalosti, která je uložena v archivu Výzkumného ústavu pro Východní Evropu na Univerzitě v Brémách. Po jejím úspěšném uvedení v Německu a Brně si ji mohou prohlédnout také návštěvníci Prahy. Otevřením této výstavy Národní muzeum představí další zahraniční projekt, který připomíná významné historické události a postavy 20. století.

Komunističtí funkcionáři se po roce 1968 v Československé republice po celou dobu snažili kontrolovat vnímání i vizuální zachycování životů tamějších občanů. I přes veškerou snahu se jim však nepodařilo všechnu obrazovou produkci uhlídat a na světlo se neoficiální cestou dostala tvorba, která kolovala v opozičních uměleckých kruzích. K obrazovým kronikářům této doby nepochybně patřil i Ivan Kyncl (1953–2004), signatář Charty 77, jehož fotografie se samy o sobě staly výrazem aktivního odporu proti socialistickému režimu.

Výstava byla připravena z fotografií archivu Výzkumného ústavu pro Východní Evropu Univerzity v Brémách a po loňské prezentaci v Německu se v letošním roce přesunula do České republiky.  Vznik výstavy podpořily Česko-německý fond budoucnosti a Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur.

„Výstava představuje výběr velmi originálních fotografií, které jsou dokladem společenského dění v Československu v druhé polovině 20. století. Tento úspěšný zahraniční projekt tak tematicky rozšíří expozice a výstavy v Národním památníku na Vítkově, kde návštěvníkům představujeme významné události a osobnosti evropských dějin minulého století,“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.