Přípravu inscenace provázely nečekané komplikace. Městská divadla pražská žádala o práva na uvedení s ročním předstihem a na základě požadavku autorovy agentury také objednala od Jiřího Joska nový překlad. Krátce před plánovaným zahájením zkoušení však málem musela hledat náhradní titul. „Americká agentura nám napsala, že pan Albee má nový požadavek, který by nám fakticky znemožnil hru uvést. Vyžaduje, aby se všechny jeho hry nově uváděly seriálově, tedy minimálně osmkrát týdně po dobu alespoň jednoho měsíce. To je nereálné nejen pro naše divadlo, ale i pro jakékoliv divadlo v České republice a v celém středoevropském regionu. Začali jsme tedy s agenturou vyjednávat, ale narazili jsme. Ze stejných důvodů bylo prý odmítnuto nastudování hry divadlům na Slovensku, v Maďarsku a v Uruguayi,“ popisuje režisér Petr Svojtka. Nakonec se však díky Jiřímu Joskovi a jeho kontaktům v newyorském literárním prostředí podařilo vyjednat výjimku a zkoušení mohlo začít podle plánu.

Diváci se tak podle Petra Svojtky mohou těšit na geniálně zkomponovanou sondu do partnerských vztahů. „Drama tematizuje nutkavou potřebu lidí hrát hry a vytvářet si iluze. Tohle hraní her, ať veselých a radostných, nebo zlých a zákeřných, je bytostnou lidskou potřebou stejně jako dýchání či přijímání potravy. Kdo se bojí Virginie Woolfové? je podle mě jedna z nejlepších her vůbec. Ale také hrou neobyčejně vtipnou. Je prototypem toho, co mě na divadle přitahuje nejvíc. Hovoří o zásadních a bolestných věcech s velkým humorem, který je mnohdy krutý, zlý, sžíravý, často přes čáru, ale vede nás ke katarzi. Navíc je to hra napínavá a překvapivá,“ zve režisér diváky do Divadla Rokoko.

Edward Albee