Počet nehod se zvěří a zvířaty byl v roce 2015 rekordní

15.11.2016 14:23

V roce 2015 došlo v ČR celkově k 93 067 dopravním nehodám vyšetřovaným Policií ČR. Z tohoto množství se jednalo v dosud rekordních 9 673 případech o střety se zvěří a zvířaty (9 199 srážek bylo se zvěří a 474 se zvířaty).

Počet nehod se zvěří a zvířaty byl v roce 2015 rekordní
Foto: Tým silniční bezpečnosti
Popisek: Nehoda
reklama
  • Nehody se zvířaty a zvěří se na celkovém počtu vyšetřovaných nehod podílejí z více než deseti procent
  • Na Vysočině je to však téměř čtvrtina
  • Od začátku roku 1993 do konce října 2016 zahynulo při střetech se zvěří a zvířaty 35 osob, dalších 381 bylo zraněno těžce a 2 780 lehce
  • Celkové hmotné škody dosahují miliard korun ročně
  • Jak zabránit nehodě a jak se chovat po střetu?

V roce 2015 došlo v ČR celkově k 93 067 dopravním nehodám vyšetřovaným Policií ČR. Z tohoto množství se jednalo v dosud rekordních 9 673 případech o střety se zvěří a zvířaty (9 199 srážek bylo se zvěří a 474 se zvířaty). Podíl těchto událostí na celkovém počtu vyšetřovaných nehod tak činil nemalých 10,4 %. Během prvních deseti měsíců letošního roku došlo již k 8 952 střetům, meziročně došlo k významnému nárůstu o 1 141 případů. „Podíl střetů se zvířaty a zvěří na celkovém počtu vyšetřovaných nehod tak letos dosáhl 10,9 procenta. Podobně jako loni při nich zemřel jeden člověk. Počet těžce zraněných vzrostl o 4 na 18, počet zraněných lehce se zvýšil o 11 na 152,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.

Mezi jednotlivými regiony však panují propastné rozdíly. V loňském roce bylo nejvíce kolizí se zvěří a zvířaty v krajích Středočeském (2 087), Moravskoslezském (1 111) a na Vysočině (1 006), naopak nejméně to bylo v krajích Jihočeském (38), Plzeňském (201) a Praze (212). Nicméně největším problémem jsou střety se zvěří a zvířaty na Vysočině. V loňském roce byl jejich podíl na celkovém počtu vyšetřovaných nehod 24,5 procenta. V těsném závěsu následoval kraj Karlovarský s 21,3 procenty. Naopak nejmenší podíl uvedených nehod je dle očekávání v Praze a překvapivě v Jihočeském kraji (shodně po 1 procentu).

Nejvíce střetů od října do prosince a v květnu

V letech 2013-2015 došlo k nejvíce vyšetřovaným střetům v říjnu (celkově 2 721 případů), listopadu (2 592) a květnu (2 492). V loňském roce byla největší pravděpodobnost, že budou policisté vyjíždět k nehodě se zvěří či zvířetem, v květnu. V tomto měsíci se uvedené události podílely na celkovém počtu vyšetřovaných nehod z 13,1 procenta. Nebezpečné byly i podzimní měsíce říjen (11,7), listopad (11,5) a prosinec (11,3 %).  

Vzniklé škody jsou do miliard korun

V roce 2015 dosáhla celková výše přímých škod při střetech se zvěří a zvířaty vyšetřovaných Policií ČR zhruba 309 milionů korun. Jejich celková výše však bude významně vyšší. O jak velkou částku by se mohlo jednat, napoví dotazníkové šetření provedené Ústavem zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Proběhlo sice v letech 2006-2010, nicméně jeho závěry jsou varující. Každoročně nás vyjdou náklady na opravu vozidel po střetech na zhruba 1,3 miliardy korun. K nim je ovšem třeba připočítat i tzv. náklady na navrácení zvěře do přírody. Ty činí bezmála 3,3 miliardy. Celková suma pak ročně přesahuje částku 4,5 miliardy korun.

Jak se vyhnout střetu

Ke kolizi se zvěří či zvířetem může dojít v každou denní dobu. Pozornost je třeba zvýšit zejména za soumraku a svítání, kdy se vysoká zvěř pohybuje v blízkosti silnic. Vběhne-li zvíře za snížené viditelnosti před projíždějící vozidlo, bývá oslněno jeho světlomety. To má za následek, že místo aby z pozemní komunikace uteklo, zůstává strnule stát. Proto raději opatrně s používáním dálkových světel v rizikových úsecích. Navíc od října do prosince dochází k páření vysoké, nebezpečí střetu tak strmě narůstá. V lokalitách se zvýšeným výskytem zvěře je třeba zvolnit tempo jízdy. V místech, kde je zeleň v těsné blízkosti vozovky, je dobré – pokud to provozní podmínky dovolí – jet blíže ke středu vozovky. Při neočekávaném vyběhnutí zvířete z pravé strany má řidič delší dobu, aby na ně zareagoval. Zejména u vysoké je dobré pamatovat, že zvířata bývají málokdy osamocena. Přeběhne-li jedno, můžeme očekávat, že vzápětí se za ním vydá celé stádo.    

Co dělat, je-li střet nevyhnutelný? Naplno brzdit a držet směr jízdy!

Pokud už je střet nevyhnutelný, měl by se řidič snažit jet přímo a intenzivně brzdit. Toto řešení je podle výsledků testů provedených německým autoklubem ADAC pro posádku automobilu nejbezpečnější. „Naopak velmi nebezpečné je snažit se střetu zabránit stržením řízení na stranu. Ke střetu se zvířetem tak sice nemusí dojít, ale následuje daleko horší kolize se stromem či jinou pevnou překážkou. Taková nehoda už může mít za následek těžké či dokonce smrtelné zranění některého z cestujících,“ varuje Roman Budský.

Jak se zachovat po nehodě

Prvním krokem, zejména za snížené viditelnosti, je neprodleně označit místo nehody. Rozsvítit varovná světla a na vhodné místo umístit výstražný trojúhelník. Po střetu s větším zvířetem bude třeba informovat místně příslušné myslivecké sdružení. Myslivci zajistí odvoz a následnou likvidaci mrtvého kusu, případně zraněné zvíře, které po kolizi odběhlo, dohledají. Jednodušší alternativou bude nahlásit incident policii, její příslušníci se o vše potřebné postarají sami. Je-li automobil příslušně pojištěn, měl by řidič ihned kontaktovat asistenční linku pojišťovny. V případě střetu se zvěří je dobré předem se rozloučit s možností, že bude vzniklá škoda na vozidle uhrazena někým jiným než případně pojišťovnou. Zvěř je totiž považována za „věc ničí“. Naopak v případě kolize se zvířetem (například dobytkem či větším psem) přichází v úvahu možnost reparace následků jeho majitelem. Pro případné další řízení je ovšem třeba mít dopravní nehodu řádně zadokumentovánu, nejlépe v podobě policejního vyšetřovacího protokolu. „A v každém případě je třeba vyvarovat se naložení usmrceného kusu zvěře do auta. To by mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Podle hodnotového sazebníku pro zvěř vytvořeného Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti udělají z doposud bezúhonného občana pytláka již dva bažanti. Jejich celková cena totiž přesahuje pětitisícový limit,“ uzavírá Budský.

Zpracoval Tým silniční bezpečnosti na základě údajů zveřejněných v časopisu Myslivost 03/2015, podkladů Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezídia České republiky (ŘSDP PP ČR) a Sazebníku minimálních hodnot upytlačené zvěře.

Tým silniční bezpečnosti je značka, pod kterou vykonává své aktivity nezisková organizace Bezpečně na silnicích o.p.s. založená v roce 2010. Jejím hlavním posláním je prostřednictvím vhodných preventivních programů a aktivit přispívat ke snižování výskytu závažné dopravní nehodovosti. Více informací naleznete na webu http://www.tymbezpecnosti.cz

Podíl nehod se zvěří a zvířaty na celkovém počtu nehod vyšetřovaných Policií ČR v letech 2013-2015 a v roce 2015 – podle krajů

 

Vybrané ukazatele střetů se zvěří a zvířaty dle jednotlivých měsíců v letech 2013-2015 a v roce 2015

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Technologická agentura: Evaluační činnost v roce 2019

22:11 Technologická agentura: Evaluační činnost v roce 2019

Technologická agentura ČR (TA ČR) v průběhu roku 2019 realizovala hodnocení čtyř programů účelové po…