Své střelecké dovednosti přijelo na severní Moravu poměřit 110 závodníků – členů policejních a armádních bezpečnostních složek a pozvaní hosté z 13 zemí světa. Dvě a více dvoučlenných družstev vyslala Čína, Ukrajina, Bělorusko, Rusko, Slovensko, Belgie, Německo a veteráni USA a Ruska. Po jednom Estonsko, Lotyšsko, Izrael a Slovinsko. Nejpočetnější zastoupení měla Česká republika, kterou reprezentovalo 60 odstřelovačů – ze zásahových jednotek (ZJ) a speciálních jednotek Policie ČR, cizinecké policie, Armády ČR, Vojenské akademie Vyškov a Vojenské policie.

„Cílem této již tradiční soutěže je porovnat úroveň vycvičenosti mezi členy speciálních jednotek a umožnit jim výměnu praktických zkušeností z reálných zákroků a zahraničních misí, které jsou zvláště pro začínající odstřelovače velice cenné,“ uvedl ředitel mistrovství plk. Mgr. Marek Adam z Útvaru policejního vzdělávání a služební přípravy. Soutěž si za dobu svého konání získala vysokou prestiž v ČR i na mezinárodní úrovni.

Nepřítelem snipera je vítr

Třídenní kládí prověřilo fyzickou odolnost střelců, jejich zkušenosti, trpělivost, preciznost i schopnost přizpůsobit se povětrnostním podmínkám. Na rozlehlé střelnici Daskabát, kde soutěž probíhala na čtyřech stanovištích, překračovala teplota 34 stupňů a foukal proměnlivý vítr. „Střelci byli v pracovních uniformách, přesouvali se z místa na místo, nosili pušku, náboje a veškeré potřebné vybavení, což bylo ve velkém horku poměrně náročné i na fyzickou kondici,“ zmínil hlavní rozhodčí mistrovství nprap. Pavel Prchlík. Správně zamířit a zasáhnout daný cíl vyžaduje nejen potřebné zkušenosti, znalosti balistiky, ale i maximální koncentraci a pozornost. „Velkou roli zde hraje i vítr a teplota, kterou musí sniper zohlednit před výstřelem. K tomu pomohou balistické tabulky a jeho deník odstřelovače,“ vysvětlil rozhodčí Prchlík a dodal, že těm nejzkušenějším k přesnému zásahu napomůže i pohyb větví stromů v místě cíle.

Mnohdy rozhodují milimetry

První dva dny byly věnovány soutěži jednotlivců. Odstřelovači vystřídali denně čtyři stanoviště, kde plnili vždy tři střelecká cvičení na různé vzdálenosti od 20 do 728 metrů. „V instruktáži jim rozhodčí vysvětlil, jak bude daná situace vypadat, na jaké vzdálenosti budou střílet, v jaké poloze, kolik nábojů a jaký mají časový limit,“ přiblížil nprap. Prchlík. Standardní střelecká poloha odstřelovače je vleže s oporou pušky. Náročnější je střelba z nestandardních poloh – vsedě, vkleče nebo ve stoje. „U některých cvičení mohl závodník v určené poloze použít k podepření zbraně např. batoh, stativ, podložku nebo jiné vybavení, které měl u sebe,“ upřesnil rozhodčí.